Love on Thin Ice

3.

Aiden Brooks

Stáli jsme zde mezi posledníma. Ještě pořád několik z nás čekalo na své kufry a tašky s hokejkami, což je jedna velká nevýhoda, když cestujete s celým týmem. Když už jsme všechny zavazadla vyzvedli, stejně jsme museli čekat, než pro nás přijedou naše limuzíny. Trochu kýč, já vím, ale tak přeci jen jedeme reprezentovat USA, to není jen tak obyčejná každodenní záležitost.

„Hej brácha! Ona mě fakt začala sledovat!" vyhrkl Liam a ukázal mi svůj telefon. „Uka" požádal jsem ho a on mi telefon podal. Oba jsme začali projíždět její instagram. Liam okukoval ji, já ale hledal tu druhou holku, která s ní dnes byla. „Kluci!" okřikl nás táta a my si všimli, že zbytek týmu už se zvedá. Z táty srší nervozita, to já poznám, a taky vím, že to nevěští nic dobrého. S Liamem jsme se sesbírali a vydali se k východu i se zbytkem týmu. 

„Aidene, nástup" poručil mi táta a já rychle přikývl. Jako kapitán musím chodit vždy a všude první, protože na tom táta vždy trval. Měl vždy takovou potřebu se se mnou chlubit. Všem nám byly rozdány týmové kšiltovky a sluneční brýle. U východu čekalo několik bulvárů, ale i profesionálních fotografů. Odněkud se pak vynořilo asi 10 bodyguardu, což mě trochu vykolejilo. 

„To je to fakt tak hrozný?" zeptal jsem se a táta nervózně přikývl. „Proč se to tady tak řeší? V letadle nikdo ani nevěděl, že tam jsme" povzdechl jsem si. Dostali jsme stručné instrukce, které zněli nějak takto „Dostaňte se do limuzíny" ano já vím, rada jak....něco. Dveře letiště se otevřeli a nás zavalily blesky z foťáků. Vykročil jsem a rovnou jsem si to namířil k první z limuzín. Rozdal jsem pár pozdravů a nakonec zmizel z dohledu. 

Všude byl chaos. Paparazzi, ať už schválně nebo ne, zatarasili dveře do limuzín. Nakonec ale po 10 minutách se všechny limuzíny rozjeli. Bylo na čase se uklidnit. Poznal jsem, že i táta se uklidnil, což se mi neskutečně ulevilo. Liam seděl vedle mě, což znamenalo jediné. Jdeme projíždět instagram Mayi Grayson. 

Po půl hodině nás limuzíny vysadily u hotelu, kde byl překvapivě klid. Toto má být údajně ten nejluxusnější hotel v celé LA. Je dost velká pravděpodobnost, že tento hotel bude ubytovávat i další hokejové týmy, které se mistrovství zúčastní. Náš tým se skládal z 25 hráčů a k dispozici jsme měli 5 pokojů po 5. Na mém pokoji se mnou byl Liam, Jake, Caleb a Scott, což je naše už taková zajetá partička. 

No a k tomu instagramu. Nic jsme nenašli. Nějaké fotky s ní tam měla, což jsem se akorát ujistil, že je fakt pěkná, ale instagram jsme nenašli. Naštěstí mám svojí sestru Kaylu, které je schopná všeho. Bohužel teď na to nemám čas. Musím se soustředit na hokej. To je moje priorita.

Chloe Davis

Když jsme si vybalily naše kufry, povedlo se nám asi na 2 hodiny usnout. Byly jsme všechny tak vyčerpané, že při pohledu na ty dokonalé postele jsme nemohly odolat. Jakmile jsme nabraly dostatek energie, vymyslely jsme si plán. Momentálně bylo půl šesté večer a nám vyhládlo. Náš plán zněl tedy následovně. Zajdeme se najíst a poté se vydáme na pláž. Pokud se nepleteme, na pláž dorazíme při západu slunce. Prostě dokonalý.

Ze skříně jsem si vytáhla bílé šaty s kytičkami a bíle tenisky k tomu. Vlasy jsem si sepnula a jenom lehce jsem si nanesla řasenku a lesk. Když jsme byly všechny připravené, vydaly jsme se na večeři. Vyhledaly jsme si venkovní stůl po čtyřech a hladově jsme se šly podívat, co nám All Inclusive hotel nabízí.

Já si vzala pečeného lososa s opečenými bramborami. Na ryby moc nejsem, ale když jsem tu vůni ucítila, nemohla jsem neochutnat. Nadšeně jsme si u večeře všechny povídali. Nemohly jsme se dočkat, až se podíváme na pláž.

Jako dezert jsme si všechny vzaly Pařížský dort, což je můj nejoblíbenější. Po večeři jsme odešly zpět na náš pokoj. Převlékly jsme se do plavek, i když jsme si ani nebyly jisté, jestli se do oceánu ponoříme. Na plavky jsem si oblékla ty stejné šaty jako na večeři, akorát tenisky jsem vyměnila za žabky.

Každá jsme si vzaly plážový ručník a vyrazily jsme na cestu. Cesta na pláž nám zabrala něco málo přes 5 minut. Když jsme na pláž dorazily, byla stále ještě zaplněná a přesně tak, jak jsme očekávali, jsme spatřily nádherný západ slunce. Voda musela být teplá, protože lidi v ní normálně ještě plavali. 

Když jsme se pokochaly, vydaly jsme se hledat naše lehátka, které jsme měli už předem zaplacené. Podle rad recepční na hotelu, bychom je měli mít kousek od vody. A ona to byla pravda. Měli jsme třetí řadu, což bylo pro nás tak akorát. Rozložily jsme si osušky na všechna 4 lehátka a svlékly se do plavek. „Tak šup jdeme!" houkla na nás Kate a rozeběhly jsme se k vodě. 

Do vody jsme se vřítily jako neřízené střely. S Mayou jsme tam žuchly společně, protože jsme se držely za ruce. Byl to tak hezký pocit, mít klid od školy a jenom si naplno užívat života. Cítily jsme se jako malý. Dělaly jsme stojky, skákaly si na záda, ale i jsme normálně plavaly. Po chvilce jsme si všechny 4 stouply k sobě, povídaly jsme si a nechaly se houpat ve vlnách.

Najednou mi přímo před obličej dopadl míč. Voda mi cákla přímo do obličeje, ale naštěstí jsem stihla zavřít oči. Míč jsem vzala do ruky a ohlédla jsem se tím směrem, kterým přiletěl. Zapadající slunce mi svítilo do očí, ale když jsem si oči rukou zakryla, spatřila jsem bandu třeba 10 kluků, z toho jeden z nich si to ke mě už štrádoval.

„Ježiš já se omlouvám já-" začal, ale nedokončil. Když mi jeho tělem zakryl svítící slunce, ruku jsem stáhla a jeho něco očividně zaskočilo. Jemně jsem povytáhla obočí. Bylo se mnou něco špatně? Nebo co se to děje? „Nedávali jsme pozor, promiň" vymáčkl ze sebe a já se usmála. „To je dobrý. Nic se nestalo" řekla jsem a míč jsem mu podala. Malý úsměv se mu také objevil na tváři, a pak si to odpochodoval zpátky. S narůžovělými tvářemi jsem se otočila zpět k holkám, které už se chichotaly a šklebily. „No to jsem si zase zavařila" povzdychla jsem si v duchu.