Jungkook? Tohle mi poslal jungkook? On? Byl jsem z toho v šoku. Dvacet minut jsem si prohlížel králíka. Nakonec jsem usoudil že si ho nechám.
Posadil jsem ho do křesla naproti postele. Byl nadherný. Aish neměl bych myslet na Jungkooka , neměl. Okolo mého pasu se objevily ruce. ,,copak to je zlato?" koukal se na králíka. ,,králík ,nevím kdo ho poslal ,ale je pěkný" usmál jsem se. Vlepil mi pusu na krk. ,,Co budeme dělat ?" otočil jsem se na něj a pověsil se na něj jako koala. Měl jsem lísavé období.
Někdy mám pocit že Jungkooka vidět chci ,ale nejsem si jistý. Bojím se že to udělá znova. Měl jsem k němu důvěru ,ale ta potom incidentu upadla. Už i teď se bojím mu zavolat a poděkovat za plyšáka. Co jsem to za člověka. ,,Ty se půjdeš osprchovat ,já musím jít nakoupit." přikývl , pustil mě na zem , z šatníku si vzal věci a šel do koupelny. Já si vzal věci a šel do obchodáku.
Procházel jsem mezi regály ,když mě někdo namáčkl na regál. Vyděsil jsem se. ,,,Ahoj krasavice" zašeptala mi osoba do ucha. Podíval jsem se kdo to je. A jejeje. Ještě většího debila jsem potkat nemohl. ,,Co po mě chceš?" snažil jsem se ho odstrčit. ,,Copak to už tě fakt hodně nudím?" oblízl mi krk. ,,Kurva pusť mě ty pelikáne debilní"
Zaječel jsem na něj. ,,Nějak se ti spetřil slovník nemyslíš?" kousl mě do krku. Zasyčel jsem. Bolí to. Nemyslím si že toho nechá, leda že bych ho nakopl do pipíka. To jediná možnost. ,,No a co ,tobě to může být u řitě kreténe." upevnil stisk na mých bocích. ,,ts. ts. takovýhle ostrý jazýček by si zasloužil potrestat." hnětl mi zadek. Ne už ne prosím. Spustili se mi slzy. ,,Nech mě prosím"
Slzy mi máčely mé tváře. On se jen smál jak kokot. ,,Řekl ti ať ho pustíš ne?" uslyšel jsem povědomý hlas, oba jsme se otočili. Jungkook? ,,TY tu štětku chceš taky? Heh do tebe bych to neřekl Jeone." zasmál se ,ale smích ho přešel když dostal pěstí do ksichtu od Jungkooka. ,,Dotkneš se ho znova a ujebu ti hlavu čuráku" kopl ho do břicha. Podíval se na mě.
,,v pohodě?" zeptal se, přikývl jsem.,,Pojď jdeme než se ten debil zvedne a něco ti udělá." chytl mě za ruku. Podíval jsem se na naše ruce. Krásně do sebe pasovali. Ne Taehyungu nemysli na to. Zaplatili jsme nákup a šli jsme. Bylo hrobové ticho. ,,Jak se máš?" prolomil ticho. Podíval jsem se na něj. ,,Mám se fajn a ty?" pousmal se. Hleděl jsem před sebe. Nesmím se na něj dívat. Ne! Odvrátil jsem pohled.
,,Skvěle, um já vím že semnou asi nechceš mluvit, ale chtěl bych se ti omluvit." koukal jsme mu do očí. ,,Mě tenkrát ruplo v bedně , nechtěl jsem to udělat. Opravdu se omlouvám. Odpustíš mi?" Mám jeho slovem věřit? Může lhát.
