Kapitola druhá.

32 3 1
                                    

Při cestě do aquaparku nepadlo v autobuse ani slovo. Uvnitř byla zvláštní atmosféra, která byla doplňována rachotem motoru skrz otevřené okna, jelikož venku bylo tak teplo, že by se tavil i kov. Přibližně po dvou hodinové cestě se dorazilo. Po otevření autobusových dvěří jako první z autobusu vypadl Ren "Konečně jsme na místě" s obličejem, ze kterého se vytrácí znuděnost řekl ostatním. Reakce ostatních by se dala popsat podobně, ovšem krom Kuroji. Pokud si dobře vzpomínáte na její přednosti, tak přesně tohoto momentu využila. Stáhla si vlasy do culíku, sundala tričko pod kterým měla plavky, nasadila brýle a ihned se začala rozhlížet po okolí, jestlipak se nekouká jejím směrem nějaký hezký kluk se kterým by se dalo něco podniknout. Ostatní byli unavení na to, aby vůbec mohli nějak zareagovat na její chování. Nejvíce je táhla myšlenka na to, že co nevidět budou ve vodě.
"Zajímalo vy mě, jaká bude teplota vody" vypustí ze sebe Haru a založí si ruce na důkaz hlubokého myšlení. Ostatní dělají jako by nic neřekl, protože se nechtějí dostat do diskutabilní války s Haruem. Je to s ním velice komplikované, když je váš kamarád génius současnosti.
Ren už to nemůže vydržet jen tak postávat před aquaparkem a vysokým tónem zavelí "Pojďme se bavit!".
Všichni se usmáli a se sdíleným pocitem vyrazili směrem do aquaparku.

Tuhle část jsem trošku zkrátil. Omlouvám se, že jsem delší dobu nic nenapsal. Od teď budu doplňovat kapitoly pravidelně.

Modré květy sakury.Kde žijí příběhy. Začni objevovat