Modré květy sakury.

Kapitola třetí

Je těžké najít vhodnou dobu, kde s příběhem pokračovat. Takže děj zasadíme na konec celého dne, kdy se skupinka vrací domů.

Po dni stráveném venku mají všichni stejné myšlenky a pocity. Teda až na Hatsune, která se těší domů na své knížky a posed u počítače. Ostatní se doprošují bohů, aby jejich cesta zpět utekla rychle.

Po nějaké době strávené v buse Ren prohlásil "Dnešek byl super, rozhodně si ho musíme někdy zopakovat.". Ač zprvu všichni neměli nadšený výraz ve tváři,tak se nakonec všichni shodli, že to nebude od věci se vídat častěji.
Cesta utíkala velmi pomalu a Ren společně s Haruem pozorovali ubíhající krajinu, která postupně přecházela do moře jenž zářilo barvami zapadajícího slunce. Cesta zpět byla velmi zdlouhavá a nekonečná. Zatím co Ren a Haru pozorovali krajinu, tak Kuroji a Hatsune spaly hned vedle.

Uběhlo něco kolem dvou hodin a autobus se blížil do své cílové stanice v Tokyu. Všichni už byli přichystaní co nejdříve vylézt z autobusu a jít si po svých domů. Nicméně tyto myšlenky nesdíleli všichni. Ren, jakožto takový alfa samec skupiny si usmyslel, že když má den před sebou ještě několik hodin, tak by nebylo od věci si zajít někam na jídlo, protože přeci jenom všichni museli být po dlouhém dnu a cestě hladoví.
"Pojďme společně všichni někam na jídlo, ať den zakončíme jak se má.. plným břichem" vyhrkl Ren. Né každý byl z jeho plánu nadšený, ale v jednom měl pravdu, zakončit den bez plného břicha je hřích.

Po vystoupení z autobusu se Ren postavil do čela a zavelil "Směr cheeseburger factory". Skupinka se pousmála a pomalu vyrazila za dominantním Renem, který si vyšlapoval s pískotem směrem do nákupního střediska.
Cesta nebyla moc dlouhá a po patnácti minutách byli na místě. A nastalo první dilema dne. Co si kdo objedná. Ren a Haru hladově koukali na seznam připravovaných produktů, nicméně Kuroji a Hatsune byly naprosto ztracené. Kuroji si hlídala hladinu tuků v těle, zatím co Hatsune řešila, jestli zbude dost místa na chroupání chipsů na večer. Tento stav "nevědomosti co si dát" trval několik chvilek. Ovšem po nějaké té chvíli si tedy všichni objednali své.
Při dosednutí všech čtyř ke stolu chvíli panovalo naprosté ticho. Všichni hladově koukali na své tácky plné jídla, které bylo škoda sníst, jelikož čerstvě připravované maso a hranolky měli neuvěřitelně silné a dobré aroma. Ovšem tento stav trval jen malý moment a všichni se během mrknutí oka do svého jídla pustili. Netrvalo tomu dlouho a z každého tácku zmizelo veškré jídlo.. Všchni seděli opření o opěrku na židlých a koukali na sebe s úsměvem na tvářích. ""Zvláštní je, že mezi tím nepadlo ani jedno slovo, což se u této skupinky stává málokdy.""
Ren zvedl ukazováček a pověděl "Je důležité se pořádně najíst do syta po takovém výkonu, co jsme dnes předvedli. Jsem na nás hrdý" Zavřel oči a začal se smát. Ostatní se podívali na sebe a přidali se k Renovi.

Po nějaké době, až všem vytrávilo tak, že se mohli zvednout od stolu, všichni vyšli ven. "Myslím, že tímto bych řekl, že dnešní den je u konce" prohlásil Ren. "Děkuji za hezký den, rozhodně si to někdy zopakujem, je hezké trávit čas s kamarády" Kuroji poví, přičemž její věta měla nádech ironie. Ve skutečnosti jí šlo o balení a pozorování kluků. "Dobrou noc bando" zahlásil Ren, přičemž se otočil a vydal se to tmavé uličky, která vedle k jeho domu.
Haru se podíval nad sebe a spatřil hvězdy "Dnes je úžasná noc, bez světelného smogu a mraků.. Myslím, že ještě chvíli zůstanu." Pověděl, zatím co mu vítr česal jeho vlasy. "Tak se mějte" pověděla Hatsune přičemž vytáhla její herní konzoli a ztratila se v dálce hrajíc nějakou hru.
Kuroji se koukala s úžasem na Harua, který pozoroval hvězdy. Poprvé spatřila nějakou pozitivní stránku na jeho těle. Má krásné husté vlasy. Byla šokována, protože se jí do hledáčku dostalo už spousta kluků, ale nikdy se necítila takhle. Nedokázala popsat, co se jí odehrává v těle.
Se třesoucím hlasem pověděla "D-dobrou Haru", podívala se na něj a do země, přičemž si před sebou držela ruce. Haru sjel očima na Kuroji a udivil se. Nikdy neviděl takové chování u Kuroji. "Uhm.. teda.. jo.. dobrou K-kuroji." zapletl se do slov a okamžitě odvrátil hlavu.. Oba dva se rožešli, každý jiným směrem k sobě domů. Ten den byla opravdu krásná noc. Obloha byla plná hvězd a měsíc teprve začal dorůstat. Blížil se příchod jara a s tím ohňostroje..

Konec další části.. :P