•4•

26 1 0
                                    

Zabořila jsem mu ruku do vlasů a jeho hlavu odtáhla.
"Pane?" Zeptala jsem se nejistě
"Copak Vivien?" To jak vždy pronese mé jméno, mě neuvěřitelně vzrušuje.
"Proč tu jsem?" Zeptala jsem se, protože jsem věděla, že tohle není správě. Jsem v cizím domě, líbá mě asi nějaký mafian a moje rodina ví jen, že žiju.
Alex se zastavil a já si všimla jeho rozšířených zorniček.
"Až přijde čas, tak to zjistíš." Pronesl hlubokým hlasem a chtěl se ke mě znovu sklonit, ale já mu proklouzla.
"Já... neměla bych tu být, nic jsem neudělala" vzlykla jsem.
"Ale ano..." řekl "okouzlila jsi mě" řekl a položil mě na pohovku. Knihu položil na stolek a políbil mě. Tentokrát jsem ho nechala, protože kdybych se bránila tak by to k ničemu nebylo.
Vykasal mi sukni šatů a rukama začal dělat kroužky na mých vnitřních stehnech. Rty přesunul na můj krk a prsty se přiblížil k tenké látce kalhotek.
Začal dráždit můj střed přes látku. "Tak vlhká a jen pro mě, hodná kurvička" zašeptal mi do ucha a stáhl mi kalhotky ke kolenům. Prstem jezdil po poštěváčku a já poprvé v životě zažívala takovouhle rozkoš.
Každý pohyb byl pořádně promyšlený a jeho zkušené prsty moc dobře věděly co mi dělají. Pomalu mě mučil a já se snažila zadržovat sténání.
"Vivi, zazpívej mi." Řekl a bez varování do mě strčil dva prsty. Z úst se mi vydraly hlasité steny.
Jeho prsty se ve mě začaly rychle pohybovat a já konečně pochopila, a zažila to o čem čtu. Rychle jsem se dostávala k mému vrcholu a když zajel na ten citlivý bod, tak jsem se roztříštila na tisíc malých kousicku a křičela jeho jméno. Jeho prsty zpomalovaly a vlny orgasmu odcházely.
Vytáhl prsty a já otevřela oči, ani jsem si neuvědomila že jsem je zavřela.
"Zla Vivien ušpinila jsi mi prsty" Pronesl a přiblížil své prsty k mým rtům. "Lízej" řekl a já poslechla, cítila jsem svou chuť na jeho prstech.
"Šikovná" řekl a odtáhl se. Sedla jsem si vedle něj a usmívala se, přitom cítila jeho pohled.
"Půjdeš do mé ložnice a zůstaneš tam" řekl a přešel k obrovským dveřím u pracovního stolu. Šla jsem za ním a když otevřel dveře, dokázala jsem jen stát a dívat se na to jak je velký.
"Běž" řekl a položil mi ruku na záda, já šla a on za mnou zavřel dveře. Uprostřed stála obrovská manželská postel, na stropě byl velký lustr a celý pokoj byl tmavě zelený a zlatý. Po stranách byly knihovny a skříně, velké okna měly výhled do obrovské zahrady. Sundala jsem si jehly a rozvalila se v té obrovské posteli.

Alex:
Když jsem za Vivien zavřel dveře běžel jsem, přísahám běžel jsem do koupelny,  rozpnul si kalhoty a jediná vzpomínka na to jak byla kurva úzká a vlhká mě udělala. Ta myšlenka, že já jsem byl ten první co jí takhle viděl, co jí takhle udělal byla tak dokonalá. Vivien je moje... Její panenství bude moje, její úzká kundička je už moje, její krásné hebké rty jsou moje. Všechno je moje a nic to nezmění.
Už se nemůžu dočkat, až se udělám uvnitř ní, jak ji budu naplňovat, uslyším každý její sten.
Chvíli jsem to rozdýchával a pak uklidil po sobě nepořádek. Šel jsem za ní do ložnice a našel jsem ji zachumlanou v mé posteli, vypadala tak roztomile, pozorují ji už pár let, ale teď jsem jí kurva už potřeboval, takže jsem poslal aby ji unesli, jasně mohl jsem to udělat trochu jinak, takhle to bude lepší... Nic se zatím nemusí vysvětlovat, to že zmizela nějak vyřeším, peněz mám dost.
Celkem dlouho jsem ji pozorovat jak tam leží, ale až teď jsem si všiml, že má pořád ty černé šaty. Asi sem pošlu někoho aby je dal dolů. Udělal bych to sám, ale s velkou pravděpodobností bych ji vzbudil. Ale ta představa, že ji vidí nahou i někdo jiný mé drtí a neuvěřitelně žárlím. To zvládnu.
Vyšel jsem ven a řekl Anne aby ty šaty dala dolů. Ta už ji viděla, přinášela ji oblečení, když jsme šli nakupovat, ale Vivi je teď neuvěřitelně skromná a insecure, vím že není se sebou spokojená, ale já ji ukážu, že každá část jejího těla je neuvěřitelně speciální.
Musel jsem jít připravovat věci na ten ples, kdy zaujmu místo otce a stanu se novým vůdcem našeho gangu Fénixů. Jenže k tomu potřebuji, partnerku a já si vybral Vivien.
Musíme ji i zařídit šaty, protože ty co jsem ji koupil jsou jen na večírek co bude před plesem. "Kurva, já ji nekoupil další oblečení." Řekl jsem si.
"Copak bratříčku?" Ozvalo se za mnou a já trhl hlavou.
"Bene? Co ti tady děláš?" Zeptal jsem se a nasadil kamennou tvář.
"Řekl jsem si, že budeš potřebovat moji pomoc" řekl a přišel blíž.
"S čím, prosím tě?" Pronesu zaujatě.
"S přípravami." Řekne a vykročí do chodby k sálu.

Vivien:
Probudím se nahá v Alexově posteli. Jakto, že jsem nahá? Však jsem si lehla v těch šatech. Promnu si oči a na křesle najdu krátkou hnědou sukni a bílý rolák. Zabalím se do peřiny a přijdu ke křeslu. Na oblečení je vzkaz napsaný elegantním písmem.
Já na něm napsáno 'Vivien, Anne tě svlékla z šatů a připravila ti toto oblečení. Oblékni si ho a pak vyjdi ven z pokoje a někomu řekni aby tě doprovodil za mnou. Alex'.
Vzkaz odložím stranou a prohlédnu si oblečení, pod ním se skrývá i krajkové spodní prádlo. Obléknu se a vedle křesla jsou i černé vysoké kozačky na podpatku. "To chce abych v tomhle chodila?" Řeknu si sama pro sebe a nazuju si je. Podívám se do zrcadla a snažím se trochu upravit moje vlasy, které jsou strašně zacuchané. Někde tady přece musí být koupelna a tam by mohl být hřeben ne? Porozhlédnu se po ložnici a u okna najdu dveře, vezmu za kliku a uvidím OBROVSKOU koupelnu. Vejdu dovnitř a všimnu si velké walk in sprchy nalevo a obrovské vany vzadu. Napravo jsou dvě umyvadla a záchod. Přijdu k umyvadlům a otevřu šuplíky pod nimi. Najdu tam jeho voňavky, žiletky a hřeben. Vezmu ho a pročešu si jim vlasy, podívám se jestli tam někde nemá i gumičky do vlasů a po chvilce hledání je najdu v malé krabičce, najdu tam i gel na vlasy a oboje položím na umyvadlo.
On o sebe vážně pečuje když vidím všechny ty drahé značky a produkty co tam má. Vyčešu si vysoký culík a pomocí gelu ho uhladím. Do vlasů taky vpracuju trochu gelu a udělám si sleek drdol. Nakonec vytáhnu lak a všechno přestříkám aby to drželo. Věci uklidím zpátky a podívám se jestli tam někde není i nějaká kosmetika, ale o tom pochybuju. Nic nenajdu, takže budu muset jít nenamalovaná. Což mi ani nevadí, protože jsem i celkem přírodně hezká a vím o tom. Nechci aby to znělo, že mám vysoké sebevědomí, jen využívám toho co jsem zdědila po mamince, dlouhé řasy hezky tvarovaný nos a trochu načervenalé tváře. Podívám se do zrcadla a usměju se na sebe. Vyjdu ven z koupelny a zamířím k velkým dveřím co vedou do pracovny, přejdu přes ní a výročím do chidky. U dveří si všimnu jedné služebné a uvědomím si, že je to ta co mi přinesla předtím oblečení.
"Dobrý den," pozdravím "mohla byste mě prosím zavést a panem Alexem?" řeknu nejistě.
"Ano jistě paní." Řekne a s
Vede mě chodbou a zastaví se před velkými dveřmi, které otevře.
"Prosím." rekne milým hlasem a vkročím do obrovského sálu. Všimnu si Alexe a jeho bratra Bena jak spolu něco řeší a přitom  stojí a na něco koukají na počítači.
Když se na mnou zavřou dveře oba se na mě podívají a oboum se v tvářích objeví úžas.
"Alexi, vážně sis našel nádhernou partnerku." Řekne Ben a pomalým krokem ke mě vykročí.
"Já vím" pronese pyšně Alex usměje se zase se mu udělají dolíčky, které tentokrát vydrží déle.
Ben ke mě přijde a vezme si do ruky moji pravou ruku, kterou políbí.
"Právě vybíráme kuchaře co tu bude, když bude ples." Řekne Ben a podívá se na Alexe, který přikývne. Vydám se k němu a on mě obejme. Což jsem nečekala.
"Moc ti to sluší Vivien." řekne a já se začervenám. Poděkuji mu a odtáhnu se z objetí.
"Proč jsem měla přijít?" Zeptám se.
"Alex chtěl abys vybrala téma plesu a barvy do jakých bude sladěný." rekne Ben a usměje se na Alexe.
"Vážně?" Zeptám se ho s údivem.
Příkývne.
"Kolik mám na to času?" Zeptám se.
"Nooo, nejlépe co nejdřív, ale asi tak dva dny." řekne Alex a já nad tím začnu přemýšlet. Jak mám asi vybrat téma plesu? Nebo temného jako třeba noc? Nebo naopak něco lehkého jako třeba příroda? Možná moře, miluju moře a bylo by to lehké, stačily by jen nějaké jednoduché šaty ne nějaké které mají dvacet vrstev. Ale zase jestli to není až moc prosté.
"Vivi?" Probere mě z přemýšlení Alexuv hlas.
"Ano?" Řeknu  a podívám se mu do tváře.
"Chtěl bych ti představit svého otce." Řekne a ukáže rukou za mě.
Otočím se a spatřím ho.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 10 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ZtracenaKde žijí příběhy. Začni objevovat