Všechny ty úsměvy neznamenaly nic?
tvoje city ke mně najednou jsou pryč,
nebo tady ani nebyly?
moje oči tebe si vždy prosily,
nemáme šanci, aby nám to vyšlo,
stejně mi to jako dobrý nápad přišlo,
byla jsem naivní nebo jen hloupá,
ten vztek ve mně každý den bublá,
ani jsme spolu nechodili, to je ta bolest,
stejně tím pocitem musím nějak prolézt,
viděls mě jako kamarádku nebo něco víc?
to jsi mi nějak zapomněl říct,
nebo máš jinou ale nikam jí nedáváš?
to je tvoje blbost, falešné naděje mi předáváš,
možná jsem opravdu naivní,
a tobě tohle všechno připadá jen protivný.
