zahrada plná růží

8 0 0
                                    

procházka okolo růží.
z téhle vzpomínky mám husí kůži.
moje srdce pořád buší,
při pomyšlení na tebe,
při uvědomění, že už nikdy nebudeme.
nikdy nebudeme tím co jsme bývali,
a chovat se, tak jak jsme se k sobě chovali.
teď už je to všechno pryč,
a bolí to,
bolí to jako kdybys na mě použil bič.
bič který jsem ti věnovala a tys ho zneužil,
vždyť vlastně já s tím začala a tys mi to dlužil.
omlouvám se za své chyby, vím že už je pozdě, ale přece jen, abych se necítila tak hrozně

myšlenky podceňené divoženkyKde žijí příběhy. Začni objevovat