Dobalím poslední věci do batohu, který si následně přehodím přes rameno a vyrazím ze svého pokoje dolů, dolů do verandy, kde se obuju a opustím ochranu svého domu. Vydám se přímo k autu, kde seděl taťkův kamarád, který mě měl zavést na seznamovák.
Seznamovák na vysokou, kdo by to byl čekal. Spíš, všichni to tak nějak očekávali. Kdyby mi ale v 15 někdo řekl, že začnu chodit na vysokou, asi bych se divila. Přeci jen v tom věku máte úplně jiné starosti. Hlavně měníte základku za střední, zajímají Vás o trochu víc kluci než studium, alespoň většina to tak má. Přijdete si hustě, protože máte občanku. Zkoušíte na tajňačku kouřit cigarety a doufáte, že to vaši nepoznají. A taky nic nikdy neřekli. Oslavy narozenin do rána, alkohol mladistvým přístupný. Tak to bylo.
A teď v autě směrem neznámo kam, kde má být plno nových tváří. Někam tam, kam Vás vaše matka neodvede za ruku jako dítě do školky. Tam, kde si musíte poradit prostě už sami. Tam kde jste dospělí a nemluví s vámi jako s dětmi. Tam, kde všichni dospívají.
ČTEŠ
Drž mě
RomanceJe to něco, čím si lečím svoje rány. Svoje rány, které si nezpůsobil. Jsi někdo, u koho by mě ani ve snu nenapadlo, že se to mezi námi takhle vyvine. Miloval si mě a nebo jsem žila ve svém vlastním světě a snila o tom. Snila o tobě? Chtěla bych říci...
