Byli dva nejlepší kamarádi Hyunjin a Changbin šli spolu proti světu společně znali se spolu už od malička ale pak se něco stalo přistěhoval se chlapec jménem Felix byl Australan všichni se mu smáli, ubližovali, kopali a pak se do toho přišli oni pak...
Šel jsem dovnitř a vrazil sem do někoho "omlouvám se " podíval sem se kdo je to byl to kluk z mé třídy jmenoval se Yang Jeongin přezdívka I.N každy mu tady tak říkají je to takový stydlín ale byl fajn "to je v pořádku já jsem nedával pozor ale jestli jdeš do třidy můžeme jít spolu jestli chceš "" budu moc rád " tak sem se jeho roztomilosti zasmál a šli jsme .
(❁'◡'❁)
Měli jsme hodinu měli jsme zrovna volnou hodinu a tak jsme dělali blbostí ale když sem se občas podíval na proti sobě seděl Changbin a Felix jak se sobě měli byl sem hrozně špatný bolelo mě to na srdci ale snažil sem se na to nesoustředit ale prostě to nešlo ale pak si toho všiml Changbin jak sem se na ně díval naštvaně prostě už sem si přál aby už ta hodina z končila bylo to pro mě utrpení .
z pohledu Felixe
Šli jsem spolu s Changbinem na hodinu a stále jsem se drželi za ruce byl jsem tak zamilovány ale prostě sem nechápal proč Hyunjin tak rychle odešel od auta tak sem si říkal že by sem mohl udělat radost tak mu upeču brownies pak se za ním zastavím po škole jak půjdu dom tak se na večer stavím ale byli jsme na hodině seděl jsem za Changbinem dal jsem ruku přes něj občas jsem si vykládal i s ostatníma ale na Hyunjinovi mě přišlo že nějak bez nálady vždy když sem na něj chtěl promluvit tak si začal vykládat s někým jiným tak sem to dal neřešil pak sem si vzpomněl že dnes by měli přijít přihláška na vysokou školu už se těším že všichni budeme spolu půjdeme na taneční rapovou školu .
(To je právě že to Felix ani Changbin nevěděli že Hyunjin si dal přihlášku i na jinou školu .)
z pohledu Hyunjina
No konečně už sem si mohl od dýchnout rychle jsme se sbalil šel už z té školy nemohl jsme se prostě už dívat na Changbina a Felixe prostě to bylo na moje srdce moc musel sem jít co nejrychleji pak jsme slyšel jak na mě kluci volají já prostě nemohl slza mě ztekla rychle jsme ji setřel dal jsme si kapuci a nasadil jsme si sluchátka pustil písníčku ale mezi tím se jak naschvál rozpršelo šel jsme dom co nej rychleji jak jsme zdálky viděl konečně svůj domov postupně jsme si vydělal klíče a odemkl jsme zavřel za sebou dveře jako vždy nikdo nebyl doma tak jsme šel rovnou nahoru rodiče od brzkého rána pracuji a přichází hrozně pozdě pak jak sem do šel do pokoje tak jsem položil batoh na zem pak sem zahledl obálku na mem stole hned sem to vzal do ruky pak četl "Student Hwang Hyunjin byl jste přijat na Uměleckou školu blahopřejí budeme se na vás čekat na vás září školního roku další informace vám přijdou na e-mail ještě jednou blahopřejí přeje z pozdravem Ředitelka školy Mgr. J. Celiková" byl jsme velmi nadšeny aspon něco se my daří blížilo se pomalu k večeru pak sem slyšel zvonek pak jsme sešel schody a šel otevřít ale byl sem mile překvapen byl to můj sunshine " co tu děláš Felixi víš kolik je hodin ?"" ano ale chtěl sem ti udělat radost tak jsme ti donesl tvoje oblíbené brownies " byl jsem mile překvapen tak jsem ho zval dále " běž pomalu na horu já donesu talíře " pomalu jsme zahledl jak jde nahoru a tak nevím proč ale podíval sem se mu na zadek byl jsme úplně paf začal jsem se červenat měl jsme hrozně špinavé myšlenky tak jsem je honem zahnal a šel jsme pro talíře mezi tím jsme šel na horu a ve šel jsme dovnitř a našel sem Felixe stát jak drží nějaký papír hned jsme poznal jaký byl to přihláška na vysokou školu Felix se na mě otočil měl skleněný oči "Hyunjine proč si my to neřekl že ses přihlásil na jinou školu ale proč do Severní Ameriky?."
*Tak už je tu další kapitolka 🙈
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
