Nečekaní táborníci ! ✔ | HS

52. ,,Překvapení zlatíčko"

♡ Hope you like it ♡

______________________________

,,Je perfektní, že o tomhle místě nikdo neví" promluvím po chvíli

,,Máš pravdu. Ani nechci aby tady na to místo někdo přišel" odpoví

,,Tak se musíme snažit, aby ani nikdo nepřišel" Zasmějeme se a dalších takových dvacet minut zkoumáme čistou oblohu. Pak už se, ale pomalým tempem vracíme zpátky do tábora.
_____

Ruku v ruce jsme šli extrémně pomalu zpátky do tábora. Nic nás netrápilo a už vůbec nic jsme neřešili. Normálně cesta trvá tak patnáct až dvacet minut, ale my museli jít určitě déle jak půl hodiny.

Hned jak jsme se zavřeli v chatce a dosedli na postel.. dveře se opět prudce otevřeli a dovnitř vletěl Louis.

,,Mell já se omlouvám.. neměl jsem si z vás dělat srandu. Harry měl pravdu a mě to fakt mrzí" spustil okamžitě až jsem se divil. I Mell vypadala dost překvapeně.

,,To už je v pohodě Louisi, ale pro příště.. můžeš si to odpustit" usmála se na něj a Louis si jemně oddychl.

,,Díky. Tak.. já už půjdu" Rozloučil se a se spokojeným úsměvem odešel

,,Jak Louis říkal, že si měl pravdu.. o čem to mluvil?" otočila se na mě

,,Hned po tom, jak si odešla z jídelny jsem na Louise trochu vyjel s tím, že si tohle mohl odpustit a že dělá jak kdyby s Eleanor nikdy nespal a neprobudil přitom celý barák" jakmile to dořeknu, Mell se rozesměje a sedne si mi do klína. Jednu ruku mi obmotá kolem krku.

,,Ty můj ochránce" stále se směje a já se jen přiblble usmívám.

,,Co takhle zajít za ostatními?" Navrhnu po chvíli

,,To nezní vůbec špatně" propleteme si prsty a normálním tempem dojdeme k větší chatě kde bydlí Louis, Niall a Liam. Tak nějak jsem nekoukal pod nohy a zakopl. Trochu jsem se praštil do hlavy o dveře jejich chaty, ale naštěstí jsem byl v pohodě. Bohužel je pro nás zklamáním, když zjistíme, že uvnitř nikdo není a ani vedle u holek se neobjevuje žádná aktivita. Když tak nad tím přemýšlím a společně s Mell se rozhlédneme.. tak s velkým překvapením můžeme zjistit, že tábor je celkově prázdný.

Zašli jsme se podívat ještě k ohništi, ale i tam nás čekal neúspěch. Je to jako by se všichni najednou vypařili. Prošli jsme většinu tábora a oni nikde.. to je dost zvláštní. Nakonec jsme to zakotvili v jídelně, kde jsme se aspoň nasvačili, protože ani jeden z nás toho moc z oběda neměl.

Seděli jsme v jídelně a strašně dlouho si povídali. I když tady s námi nikdo nebyl a byli jsme tady sami.. strašně dobře jsem se bavil a řekl bych, že Mell taky. Občas jsme se smáli jak kdyby jsme utekli z blázince. No.. nám moc na to nechybělo a spíše nás do toho blázince mohli zavřít.

,,Nechceš jít už do chatky?" zeptala se po nějaké době. Dívala se na mě se zářivým úsměvem a zamilovanýma očima. Přikývl jsem.

,,Dobrý nápad. Nikdy nevíme kdy se kdo může vrátit" odpověděl jsem stále s úsměvem na tváři a tak jsme se tedy zvedli a odešli k nám. Nikdy jsem si nevšiml jak je ten trávník krásně zelený. Proboha nad čím to přemýšlím! Vešli jsme do naší útulné a už uklizené chatky.. nebo spíše byla uklizená když jsme odcházeli. Teď tady byl neskutečný nepořádek, který jsme my, ale neudělali. Všude po zemi byly rozházené naše věcí a nic nebylo na svém místě.

,,Pane bože co to je?!" Zakřičela Mell, ale já ji nestihl odpovědět.

,,Překvapení zlatíčko" ozvalo se za námi a my se prudce otočili. Stál tam samotný Josh! Vždyť má být ve vězení!

,,Co tu chceš?!" Vyjel jsem po něm a Mell chránil v objetí. Celá se úplně klepala strachem. Hluboce se zasmál.

,,Ještě se mě ptej.." řekl ironicky a pak pokračoval

,,Byl jsem kvůli vám skoro tři měsíce ve vězení a ty se mě ptáš co chci?! Tak já ti to teda povím ty uječená hlavo s milióny na kontě. Pomstu! To je to co chci!" Tak to se mě dotklo

,,To jsi si mohl odpustit a co jsi udělal s ostatními?!" Zařval jsem po něm

,,Já? Vůbec nic, ale úžasně mi hrálo do karet jak všichni někam odešli po velkých skupinách a jedině vás dva jsem si všiml, že jste zůstali a teď! Dej mi ji! Nebo se dozví pravdu" Mell sebou trochu trhla

,,O čem to mluví?" Na malou vzdálenost se ode mne odtáhla

,,Já fakt nevím" řekl jsem a hned na to se Josh zasmál

,,Mluvím o tom, když sladká Mell byla ve škole a ty jsi s nějakou brunetou obcházel zlatnictví" ušklíbne se a ukáže Mell fotku. Bojím se jejího výrazu. Podívá se na fotku a koutky se ji smíchem trochu cuknou, ale hned nasadí zpátky vážný výraz. Bojím se jak zareaguje, když na fotce nepozná svoji známou.

,,Ty debile vždyť to je Lucy! A ta chodí s Niallem." Vysměje se mu do obličeje. Docela si oddechnu. Josh využije naší nepozornosti a toho, že ji nedržím a okamžitě ji popadne.

,,Tak, kdo se směje teď co?" Zašklebí se na mě a já nevím co teď dělat. Ze zadní kapsy vytáhne nůž.

,,Poslední slova?" Zeptá se jejím směrem a já cítím jak mi slzy začínají téct po tvářích. Strašně moc se bojím.

,,Nedělej to! Prosím!" Za škemrám a snažím se ji nějak, jakkoliv pomoc a osvobodit ze sevření toho vraha a únosce. Pokaždé, ale vždy couvne o kus dál. Mell se zoufale snaží vykroutit a jí samotné, tečou slzy jako vodopády a dopadají na její oblečení a Joshovi ruce, které ji stále drží.

,,Tak a dost! Chceš mu naposledy něco říct?" Zavrčí už netrpělivě. Zřejmě se už bojí, aby někdo nepřišel. Bohužel tohle je to poslední co mě teď zajímá.

,,Miluju tě" zašeptá a znova se rozbrečí

,,Chci ji políbit" řeknu a Josh nedůvěřivě povolí. Nechá mě jít přímo k ní. Zřejmě naposledy se dívám do jejích nádherných očí. Přiblížím se k ní a políbím ji. Dávám do toho všechny city.

,,To by stačilo!!" Pak nás, ale Josh rozdělí.

,,Miluju tě Mell" zakřičím a vrhnu se po něm. Zase uhne.

,,Pozdě. Rozlučte se" Zasměje se a bodne Mell do břicha. Pustí ji k zemi a uteče pryč.

,,Mell ne! Prosím ty nemůžeš umřít.. nemůžeš mě tady nechat" kleknu si k ní. Začnu se strašně třást a nevím co se to děje. Je to strašně zvláštní..
__________________________________
Tak?? Názor? Jak myslíte, že celá takhle situace dopadne? :O
Těším se na vaše komentáře a votes :)

- Páčkoo :3