Ice love

Osmá kapitola

 S Tami jsme si k filmu lehli vedle sebe na postel a ona mi položila hlavu na hruď. Bylo to kouzelný. Teda do té doby než Tami usnula a začala se vrtit a křičet ze spaní. ,,Ne, prosím nedělej to. Prosím. Já tě opravdu prosím." Tami začala i brečet a mě to lehce vyděsilo. ,,Davide, prosím. Ne! Já nechci! Nechci, nechci.." Tamara začala plakat ještě víc a víc sebou házet. Sakra, co mám dělat. ,,Tami, Tami, zobuď sa. Prosím zobuď sa!" Tamara se, ale ne a ne vzbudit. Začal jsem s ní mírně cloumat. I to nepomáhalo a ze spánku mi začala mačkat mikinu co jsem měl na sobě a trošku i bouchat. No trošku, neříkám nic, ale ty její pěsti do žeber nebyly moc příjemný. ,,Davide! Prosím, prosím nemlať mě! Nic jsem neudělala!" Tohle mě mírně vykolejilo a ač jsem nechtěl jsem ji musel vzbudit trošku radikálnějším způsobem. ,,Tamaro, zobuď sa!" Zacloumal jsem s ní víc než předtím, ale vzbudila se. Celá ubrečená a smutná. ,,Juraj.. Promiň, nechtěla jsem usnout.. A už vůbec jsem nechtěla ať jsi tady u toho.. Opravdu mě to mrzí, promiň." 

 Tami si sedla na kraj postele a utírala si slzy co ji stékaly po tváři. ,,Nemusíš sa predsa ospravedlňovať. Len, chceš mi o tom povedať viac alebo..?" Zezadu jsem ji objal a už bych ji nikdy nepustil. ,,Ano, Jurko.. Když už jsi u toho byl.. Ale mohla bych tě poprosit, necháme to na ráno?" ,, V žiadnom prípade na teba nechcem tlačiť, jednoducho mi to povieš až budeš ty sama chcieť. Tami moje a neplač, nepristanú ti slzy, pristane ti tvoj krásny usmev. Poď si ešte ľahnúť." Tamara se otočila směrem ke mně, nohy si hodila přes moje stehna a spojila je za mými zády a taky mě pořádně obejmula. Stihl jsem, ale nenápadně vytáhnout mobil a tento krásný okamžik si vyfotit, vzhledem k tomu, že naproti nám bylo zrcadlo. ,,Děkuji Jurko. Myslíš si, že bych tě mohla o něco poprosit?" ,,Samozrejme, rozprávaj." 

 Tami zavrtala svoji hlavu, na kterou si nasadila ještě kapuci od mikiny, víc do hrudi a potichoučku mi odpověděla. ,,Spal bys prosím vedle mě? Nechci usínat sama.." Hodila na mě smutné očka a já jenom přikývl. Tami se najednou rozzářila a ani jsem se nenadál a už ležela. Zvesela poklepala rukou. Se smíchem jsem si lehl k Tami a přitáhnul jsem si ji do objetí. ,,Děkuju ještě jednou Jurko, za všechno. Za to, že jsi tady se mnou po tom co se stalo, za to, že jsi pro mě oporou i když se známe týden. Prostě děkuju." ,,Nemusíš predsa ďakovať. Som s tebou rád, skutočne rád. Dobrú noc princezná."

***

Tak máme tu další díl, opět v noci, ale i tak doufám, že se vám bude líbit. 

Za vote či komentíček budu moc moc vděčná. <3