Jakub
,,ahoj prcku" řekl jsem po chvilce co jsem tam jenom tak stal, a koukal na to co jsem udělal.
,,čau" řekla ale nepodívala se na mě.
,,můžu" na to mi jenom zakývala že ano a já si k ní sedl.
,,mrzí mě to...strašně moc se omlo-" přeruší mě.
,,měli jste spolu něco ?" zeptá se uplně bez emocí.
,,líbali jsme se, ale Naty přísahám že nic víc. Moc mě to mr-" zarazil jsem když se na mě za tu dobu co tu jsem podívala, měla v očích slzy, propadlé tváře a bledá jak stěna. Bolí mě jí takhle vidět.
,,co mrzí tě to, já jen že když si mi otevřel a smál si se jak blázen tak mi to nepřišlo" prskla na mě.
,,Naty mě to fakt mrzí já ti nechtěl ublížit"
,,no ale stalo se" řekla, zvedla se a šla k sobě do pokoje.
,,Jakube tak tohle jsem od tebe nečekala" řekla zamnou Amča ,,tohle si fakt posral jak u Naty tak i u mě" řekla a odešla.
Naty
Proč. Proč. Proč kurva. Říkám si stále dokola jak kolovrátek. Proč to udělal, chybí mu snad něco, nebo to je prostě mnou.
Proto teď sedím vedle stolku a koukám na ostrou žiletku kterou jsem měla hodně dlouho v šuplíku, dlouho jsem jí nepoužila, že by jsem to zase udělal ? potřebuju si ulevit, aspoň trochu, jen abych na to nemyslela.
Po asi 20 minutách se zvedám, se slzami v očích a s kapesníkem od krve si lehám do postele a pomalu upadám do říše snů.
___
,,Nat" budí mě Dominik. ,,dobré ráno" řekne když vidí že pomalu otevírám oči. ,,proč to děláš ?" kouká na stolek kde leží moje žiletka od krve.
,,Niku já...já...j-" ani to nedořeknu, a začnou mi stékat slzy po tvářích.
,,ne nebreč" řekne a vtáhne si mě do svého obětí.
,,já si chtěla aspoň trochu ulevit" vydechnu mu do hrudníku a on mě začne hladit po vlasech.
,,prosím nedělej to nechci o tebe přijít" zašeptá mi do vlasů a já se rozpláču ještě víc.
Nik
Už je to pul hodina co tady s Natkou sedím a utěšuju jí, ale už půjdu.
Proto Natku pokládám na postel protože mi usnula v náruči, a pomalu se zvedám, ještě se nahnu ke stolku, vezmu zakrvácenou žiletku a odcházím.
,,Amy ?" řeknu když přijdu k ní do pokoje.
,,ano" zvedne ke mě hlavu.
,,Natka...Natka se zase řeže" řeknu skoro neslyšně a najednou vidím jak se jí nahrnou slzy do očí.
,,ne znova ne prosím" řekne ubrečeně, plně chápu její emoce, protože mě to taky bolí jí takhle vidět.
...
Právě si to štráduju k sobě do bytu, a mířím rovnou za Jakubem do pokoje.
,,Jakube" řeknu mu a hodím žiletku vedle něho na stůl.
,,co to je ?" nechápavě se na mě podívá.
,,žiletka"
,,a proč je na ní krev, ta je tvoje nebo co ?" řekne zmateně.
,,moje ne...ale Natky jo" zlomil se mi hlas.
,,ne řekni mi že si děláš srandu" řekne zlomeně stejně jako já před tím.
,,vypadám na to ?" řekl jsem, a hned jak jsem to dořekl Jakub se zvedl a odešel.
Naty
Ležím na posteli, koukám na telefon a pře-.
,,máš je ještě někde ?!" vběhne mi do pokoje Jakub.
,,co o čem to mluvíš ?" řeknu zmateně.
,,o těch žiletkách" řekl a začal mi prohrabovat všechny věci.
,,Jakube nech toho"
,,ne nemůžu o tebe přijít a nedovolím ti si takhle ubližovala"
,,Jakube" snažím se ho chytit za ruku. ,,Jakube" konečně se mi to podaří a jdu si s ním ruku v ruce sednout na postel.
,,jen jsem si chtěla ulevit" vydechnu tyto slova, a se slovy vyjdou i slzy.
,,ale jde to i jinak a ty to víš"
,,ano ale já tohle beru jako nejrychlejší způsob"
,,prosím já vím že jsem to posral ale nedělej to, nechci o tebe přijít" najednou vidim jak mu po tvářích stékají slzy. ,,s tebou je to novej svět, novej krásnej svět, miluju tě a nemůže o tebe přijít" i když jsem na něj byla naštvaná slova miluju tě mě zahřála u srdce, a taky je to poprvé co mi to řekl.
__________________________________
.
.
.
681 slov
.
.
.
