Není Jezdec jako Jezdec

Kapitola 6.

Flo

„ Tak tahle holčina ji vyhrála tu trofej co má u postele v nemocnici. ” řekla jsem a Oscar mě chytil za ruku.
„ Super načasování Oscare Piastri “ zaznělo mi v hlavě. Nevím jestli to mám brát jako kamarádské gesto nebo že se Oscar zabouchl do někoho jako jsem já. I když je pravda, že zná příběh Chloé a poslední dobou mi byl v Anglii oporou, jelikož Carlos byl samozřejmě až v Itálii nebo ve Španělsku. Ale to nemění ten fakt že to tu zapáchá láskou, na niž nejsem zdaleka připravená.

Po chvilce cesty řidič zastavil, my jsme postupně vystoupili, poděkovali jsme za odvoz a vydali se po cestě k vile.
„ Tak tahle party byla mega dobrá. Jen kdyby tam nebyla Natasha. “ řekne Su s ušklebkem při slově „ Natasha“ a my se zasmějeme.
„ Ale musím uznat že to byla sranda “ ozve se Max o kterém jsem snad celou tu dobu nevěděla. To už jsme stáli před vilou, a tak Lando odemkl a my vešli dovnitř.
„ Za jak dlouho odjíždíme ? “ zeptala jsem se zničeho nic.
„ Hele za deset dní mám pocit “ odpověděl mi Max, který vypadal nejméně opile.
„ Už?! Teda to jsem nevěděla , “ řekla Su a dodala „ No nic já se jdu umýt a spát. “

„ Já taky hele “ řekla jsem a na to jsme se obě rozešli nahoru po schodech.

„ Dobrou holky “ řekly ještě kluci těměř jednohlasně a my si každá zalezla do svého pokoje.

Dala jsem si rychlou sprchu, udělala si skin care , vyčistila zuby a šla ještě zkontrolovat sociální sítě. Byly skoro čtyři když jsem pomalu usínala, ale to nevadilo.

Charles

Další den ráno jsem se vzbudil s lehkou bolestí hlavy. Kdo by se divil po tom kolik jsem toho včera vypil.
Jo by ze mě nebyl nadšenej, ale co sezóna ještě nezačala. Vstal jsem z postele a podíval se na čas. Bylo už devět. Ale to mi nevadilo zdaleka tak moc jako to na co jsem si vzpoměl. Včera když jsme byly v klubu Natasha mi řekla všechno co se mezi ní a Landem stalo. Byla opilá, jinak by mi to neřekla, což mně štve ještě víc. Zahnal jsem myšlenky na Natashu a šel se umýt. Po sprše jsem se oblékl a šel si udělat něco na snídani.

Po snídani jsem se rozhodl si jít zaběhat, abych se začal pomalu dostávat do formy po zimní pauze.
Bylo už deset a tak jsem myslel že v Monze bude plno turistů.
(Jen chci říct že vše je uděláno tak, aby to sedělo do příběhu !)
K mému údivu tu moc lidí nebylo a když už tak si mě ani nestihli všimnout což mi nevadilo. Zabočil jsem směr okruh a doufal že tam nikdo nebude. Když najednou se z boční cesty kdosi vyřítil a narazil do mě. Měl jsem v plánu si sundat sluchátka a pokárat toho kdo do mě narazil, ale když jsem spatřil Flo trochu jsem se zarazil.
„ A-ahoj....Co ty tady Flo ? “
„ To bych se měla ptát já tebe. Běhám tu od příletu každý den. “ odpověděla trochu znechuceně.
„ A-aha no já si šel pročistit hlavu po včerejšku. “
Flo jen nadzvedla obočí a udělala výraz, který znamenal jen jedno
„Aha“

„ Nechceš jít se mnou na trať ?“ zeptal jsem se po chvilce ticha.
„ Klidně, ale ve dvanáct potřebuju být doma “
„ Neboj bude to rychlí “ řekl jsem .
„Závod?„ zeptala se
„ Jo . Tři, dva, jedna, teď !!!“ zakřičel jsem a my se rozběhli směr trať .
Flo se mnou držela krok a to jsem běžel skoro nejrychleji jak to šlo. Když jsme se blížili k našemu cíli, Flo začala sprintovat tak moc že jsem si vzpomněl, jaký je pocit když vás v plné rychlosti předjede Max Verstappen na trati a vy jste oficiálně bez výhry. Zajímavé bylo když jsem doběhl na trať a Flo ani nevypadala udýchaně.
„ Jak? “ to bylo jediné co jsem ze sebe dokázal dostat.
„ Tréning každy možný den, zdravý životni styl až na ten alkohol. No to je tak, my nemáme něco jako zimní přestávku. Závody se jezdí někdy i v zimě. My musíme trénovat pořád aby jezdec nebo kůň nevyšli z kondice. To mi připomíná za deset minut půjdu. Chceš mi tu ještě něco ukázat? “
Flo skončila její monolog a mně to bylo popravdě trochu líto. Dobře se poslouchá, má hezký hlas. Já momentálně hlas ztratil, a tak jsem jen přikývl a vydal se směr garáže.

Po chvilce jsme došli ke garážím a já konečně mohl mluvit.
„ Tohle jsou naše už oficiální a konečné monoposty “ řekl jsem a ukázal na dva nádherné stoje téměř stejné kromě čísel.
„ Wow ty jsou mega hezký. “ Flo se na ně upřeně koukala a po chvilce přišla k mému autu  blíž a dotkla se auta tak lechce a něžně, jakoby bylo z peří. Trochu jsem se uchechtl, ale pak jsem se dal koukal na Flo, jenž nedokázala spustit oči z Formule. Po chvilce se podívala na hodinky a vykulila oči.
„ Promiň, ale už musím . Díky za ukázku aut. “ s tím na mně mávla, já na ní a ona se rozběhla zpět z trati. Já jsem si ještě chvilku prohlížel auta, ale už jsem taky musel jít, a tak jsem se vydal zpět do bytu.

Oscar

Flo už tu měla být deset minut, ale pořád nic. Čekal jsem vedle boxu jednoho z jejích koní a koukal se do mobilu. Už jsem se bál že ji na její každodenní trase někdo přepadl, ale naštesti se ozvali kroky. Rychle a blížili se ke mě.
„ Promiň nechala jsem se unést...“
„ Kým ?! “ skočil jsem ji starostlivě do řeči. Ona se jen rozesmála a dořekla
„ Formulí. Když jsem běžela kolem trati potkala jsem Charlese a on mi nabídl prohlídku okruhu. Neměla jsem moc času, a tak jsem se podívala aspoň do garáže na formule “ řekla a usmívala se od ucha k uchu. Já se taky usmál, protože Charles je super chlap. Jo, vím jak ho Flo neměla ráda, ale za ty skoro tři týdny v Monze se docela spřátelili, ale ne natolik, aby mi ji Charles vzal. Ne že bych ji extra miloval, ale jo, Flo se mi líbí to můžu přiznat.
„ Posloucháš mě? “

„ Jo jo jo poslouchám “

„ Fakt ? Tak co jsem říkala “

„ Ehmm že jdeš jezd....“

„ Ne. No říkala jsem že si ještě skočím do klubovny pro věci a ty zatím skuz dát vodítko Eltonovi. Není na tom nic těžkého“ řekla, podala mi vodítko a odběhla pryč.

„ Tak jo Oscare to zvládneš. Vždyť jezdíš ve stoji, ve kterém je větší pravděpodobnost že umřeš “ řekl jsem si a vešel do boxu.

„ Ahoj Eltone . Jakpak se máš “ podrbal jsem ho za ušima a on mírně sklonil hlavu. Přicvakl jsem mu jeho vodítko a chvilku čekal než přišla Flo.

„ Nechceš pomoct ? “

„ Ne to je v poho “ odpověděla mi .
Na jedné ruce nesla sedlo a deku , v druhé nesla box a přes rameno měla hozenou uzdu. Prošla kolem boxu a šla o kousek dál. Tam položila všechno na stojany a přišla zpět.

„ Tak jo já si ho vezmu “ řekla a natáhla ruku pro vodítko. Velice rád jsem jí ho dal a vylezl z boxu. Vyšla i s Eltonem hned za mnou a vyrazila k místu kde si odložila věci. Zašla do boxu, který neměl ale dveře a byl zděný až ke stropu. Z toho jsem pochopil že se zde koně čistí.
Podíval jsem se na ní jelikož mi bylo jasné že to bude trvat dlouho, ale když zachytila můj pohled tak se jen usmála a řekla
„ Neboj. Kdybych měla bílého koně trvalo by to mnohem déle.“ Zašklebil jsem se na ní a ona na mě a já si zase uvědomil že jí mám rád.

☾︎---------------------------♥︎-------------------------☽︎

Ano, Vím že tahle kapitola je opět opožděná, ale hold není čas. Doufám že to nějak stihnu, ale od teď budu vydávat zatím jen v Neděli. Jinak děkuji za 170 přečtení znamená to pro mě hodně 🙏🏻

~Maria 🫶🏻