Ranč Zlaté A

Návrat

Na ranči Zlaté A bylo pusto, hlavní budova vypadala, že každou chvilku spadne, domky pro honáky byli už rozpadlé, stodoly chátrali a stáje by nepřežili silnější vítr. Na dvoře před hlavním domem stál dřevěný stůl, na kterém leželi čtyři talíře s kouřící fazolovou omáčkou. Tento pohled by zastrašil každého. Na ranči zastavil tmavě modrý džíp, vystoupil z něho pětadvacetiletý muž. Měl na sobě černé přiléhavé rifle, zelenou kostkovanou košili a tmavě hnědou koženou vestu. Muž se opřel o auto a se smutnýma očima si prohlížel zchátralý ranč. Z domu vyběhla menší šedovlasá žena s brokovnicí „Co tu chcete ? Koukejte vypadnout !" a namířila na muže svoji zbraň. Muž se na ni otočil a dlouze protáhl „To je mi pěkné přivítání. " žena odhodila brokovnici a rozběhla se k muži. Ten ji objal a v očích se mu objevili slzy. „Majkle, už jsem ani nedoufala, že se ještě vrátíš. Přišel jsi právě v čas, musíš zachránit ranč. " muž se rozhlédl „Také si myslím, ale napřed si budu muset promluvit se svými bratry !" žena ho chytla za paži. „Jsou to ještě děti ! Před pěti lety přišli o rodiče a před loni zemřel Matt, kdo se o ně měl starat ? Všichni je opustili, rozumíš ! Všichni je nechali na ranči samotné, byli to ještě děti !" Majkl si dal ruce v bok „Marto, chápu, že to měli těžké, ale jsou na to tří ! Markusovi je devatenáct, Michaelovi patnáct a Maxmiliánovi dvanáct ! Nepovídej mi, že by nedokázali tenhle ranč držet v chodu !" Marta se usmála „Omyl, jsou čtyři,máš ještě sestřičku Marry !" Majkl vyvalil oči „Sestru ? Kolik jí je ?" Marta se usmála „Osm let, je to hotový pytel blech, neposedí ani chvilku. " Majklovi zazářili oči, vždy si přál sestru a nakonec ji tedy dostal. „Pojď do domu, jistě máš hlad. " řekla s úsměvem Marta a chytla ho za paži. Společně zmizeli v domě.

Majkl byl nejstarší syn Patricie a Daniela Adamse, kteří se před pěti lety zabili v autě. Majkl před deseti lety opustil ranč a toulal se tři roky po Kanadě a potom odletěl do Evropy, kde strávil sedm let. Marta pracovala na ranči už, když se narodil Majkl. Byla dobrá kuchařka a vychovatelka, Majkl se s ní vždy se vším radil a domlouval. „Tak povídej, jak jsi se měl ?" Majkl ukousl kus jablečného koláče. „Zpočátku jsem myslel, že se vrátím dříve, ale v Evropě jsem poznal jednu ženu. Stefanie Weberová, je velmi příjemná, za nějaký čas bych se s ní chtěl oženit, chceme žít tady. " povídali si skoro o všem. Majkl se po chvilce zvedl „Jdu se převléci, potom zajedu do města a obstarám vše potřebné. " Marta ho s úsměvem sledovala jak stoupá po schodech nahoru.

Majkl otevřel dveře svého pokoje, vše zůstalo na svém místě, jen bylo všude spoustu prachu. Majkl vešel do koupelny, která byla také v hrozivém stavu, vzal si vlhký hadr a utřel prach. Vybalil si své věci a převlékl se do hnědých kožených kalhot s černým páskem a stříbrnou přezkou, modré košile a na hlavu si dal svůj tmavě šedý klobouk. Vyšel na chodbu a nahlídl do pokojů svých sourozenců, přímo se zhrozil, takový nepořádek v životě neviděl. Venku na dvoře se ozvaly hlasy. Majkl vyšel na verandu a spatřil čtyři postavy na koních, přijeli tryskem, seskočili na zem a odvedli koně do ohrady. Majkl se zamračil a vyšel pomalu ke stolu, kam se všichni čtyři posadili. „Přeji dobrou chuť !" řekl Majkl a probodával je pohledem. Jeho sourozenci zvedli oči a Mark vyskočil „Majkle ? Jsi to ty ?" Majkl kývl a Mark se usmál „Jsem rád, že tě vidím. " Majkl mlčel a prohlížel si Michaela a Maxe. „Ahoj, rádi tě vidíme, brácho. " špitli oba a Majkl si dal ruce v bok „Když jsem odtud odjížděl, tak tě bylo pět let, Michaeli, tobě byli dva, budiž, byl jsi ještě malý, ale Markusi, tobě bylo devět ! To si nepamatujete, co nám vždy táta říkal ?!" Michael se tiše zeptal „To myslíš, že se máme napřed postarat o koně a potom teprve myslet na sebe ?" Majkl se maličko usmál „Přesně tak ! Koukejte si dát do pořádku koně !" kluci se zvedli a zmizeli i s koňmi ve stodole. U stolu zůstala jen Marry a Majkl „Na tebe to také platí, lady !" řekl s úsměvem Majkl a Mary se mu podívala přímo do očí. „A ty jsi jako kdo ?" zeptala se Marry a Majkl zvedl obočí. Tahle malá slečna ho provokovala, ale jemu se to líbilo. „Jsem tvůj bratr. " Marry se napila „Vážně, tak to už jsi čtvrtý. Kam se hnu, všude mě otravuje nějaký debil, který tvrdí, že je můj brácha !" Majkl ji pozoroval, měla na sobě hnědé jezdecké kalhoty, které byli nejspíš po Maxovi, kostkovanou košili, která byla nejspíš kdysi červená a na hlavě černý špinavý klobouk. Kluci se vrátili a sedli si opět k jídlu. „Až se najíte, přijďte za mnou do kanceláře !" řekl a pomalu odcházel k domu.

„A máme po srandě !" prohlásil Michael a Mark kývl „Přesně tak, ten nám tu ještě chyběl !" Marry sledovala s úšklebkem své bratry „Jste padavky ! Já si do svého života kecat nenechám ! Pošlu ho brzo do prdele ! Vůbec ho neznám, nevím co tu chce !" kluci se najedli a odešli do domu. Marry seděla venku a hvízdala si nějakou melodii. Majkl ji sledoval z okna, tušil že mu tahlemalá uličnice zamotá ještě hlavu. Do pracovny vešli kluci. „Posaďte se. " řekl Majkl a otočil se na ně. „Za těch deset let jste vyrostli, jen co je pravda, stali se z vás hezký chlapci. " kluci mlčeli a Majkl kývl „Dobře, zajímalo by mě,kam se poděli koně a dobytek ! Před dvěma lety tu bylo přesně dva tisíce osm set tři kusů dobytka a jeden tisíc čtyři sta čtyřicet osm koní ! Teď je tu přibližně osmnáct koní a sotva tři stovky dobytka !" Michael se ozval „Je tu dvaadvacetkoní a dvě stě osmdesát dobytka. " Majkl kývl „Dobře, beru že jste museli prodávat, ale to je trochu moc ! Dále by mě zajímalo jak to, že jste nepokračovali po Matovo smrti v účtování !" Michael se zvedl „Všechny účty jsou tady, shromaždoval jsem je, ale zapisovat byla zbytečnost. " Majkl kývl „Tak alespoň něco.  Vím, že vám lezu na nervy, ale nedá se nic dělat.Chcete tenhle ranč zachránit ?" všichni tři kývli a Majkl se usmál „Dobře, v tom případě musíme držet a za jeden provaz ! Mark bude hlavní honák, Michaeli ty chodíš ještě do školy ?" Michael zavrtěl hlavou „Ne, už jsem skončil. " „Co jsi měl z matematiky ?" zeptal se Majkl a Michael se usmál„Jedničku, Mat mě učil zapisovat do knihy, ale mě to moc nebavilo, spíš mě zajímají účty. " Majkl kývl „Dobře,budeš se tedy starat o účty, potom to spolu projdeme, kolik je v pokladně ?" Michael vzdychl „Asi ..." Majkl se zamračil „Přesně, chci vědět, kolik tam je přesně !" Michael se podíval na kluky a potom vzdychl „Dvanáct dolarů a dvacet sedm centů. " Majkl kývl „Dobře, teď si skočte pro vysvědčení, chtěl bych si je prohlédnout. " kluci zmizeli na chodbě a Majkl se podíval opět z okna. Marry seděla na dřevěné lavici a povídala se s Martou.