Street full of cigarettes// TnT duo

Kapitola 1.

!TW: ALKOHOL, DOMÁCÍ NÁSILÍ, EATING DISORDER

    Jmenuji se William Gold, ale preferuji Wilbur. Jsem vysoký brunet z Británie co se i přes jeho výšku ztratí v davu velmi rychle. V tuto chvíli sedím v autě se svým otcem Patrikem, po kterém mám své prostřední jméno, ale na 100 % si ho změním nebo úplně odeberu, protože po takovém kreténovi jako je on se jmenovat nebudu. Abych se vrátil ke své původní myšlence, v autě s ním jsem, protože se zrovna vracíme z jedné střední na kterou bych měl nastoupit, tedy pokud mě přijmou. Ukončil jsem totiž základku a tak je na čase udělat další krok v podobě právě střední školy. Známky nemám zrovna špatné, ale na nic pře borného se taky nechystám. Přemýšlel jsem o hudební, programátorské či herecké, ale tu si dávám až jako poslední možnost. Sice můj otec doléhal na to abych s takovým prospěchem šel na nějakou lepší školu, ale poslouchat člověka jako je on se mi hnusí víc než cokoli. Je to těžký alkoholik a odmítá s tím cokoli dělat, také má problémy s agresí, které si vybíjí většinou na mě nebo na Tommym, mém mladším bratrovi, který si ale vyprosil tábor, a tak je alespoň na da týdny osvobozen z tohohle pekla. Matka se kvůli otci odstěhovala už před lety, a hned po ní i náš starší bratr Technoblade. Techno nás vždycky za každou cenu chránil, a tak to často schytával za nás. Jednou se dokonce chtěl bránit a udeřit zpátky, ale to otce rozzuřilo ještě víc a mělo to hrozivé následky. Když Techno odcházel řekl, že to jednou bude lepší, že se to všechno spraví. Snažil jsem se tomu věřit a myslet jen na tu jednu větu, ale marně.

    Mezitím co si ad povídám sám se sebou (a to přísahám že si Wilby nic nedával-) jsme dorazili domů. Hned jak jsme zastavili jsem bleskovou rychlostí otevřel dveře od auta, odemkl ty vchodové a rozeběhl se směrem: můj pokoj. Hned jak jsem za sebou zavřel a zamkl jsem došel k šuplíku od mého nočního stolečku a vytáhl krabičku cigaret a zapalovač. U okna jsem si zapálil a s úlevou potáhl nikotin do plic ('The one place' referance, pokud jste to ještě nečetli tak si to hned upalujte přečíst ať má Nik radost!!) pokud by tohle otec viděl tak je po mně, pomyslel jsem si. Ano i když je otec těžký alkoholik i kuřák, u svých dětí by to nesnesl.

    Po tom co jsem udělal opět další krůček blíže k smrti jsem nedopalek hodil z okna a šel si vypláchnout pusu aby to ze mě nešlo tak poznat. Na mé cestě z koupelny jsem si vzpomněl, že normální lidi v tuto dobu večeří. No, asi by nebylo od věci si něco dát. Nemám problém jako anorexie, bulimie nebo tak něco, jen se nasytím rychle, a proto jsem pohublý. Na mojí výšku 190cm bych měl vážit asi 80kg, jenže já vážím ani ne 70 kilo. Ale to je něco co tady teď úplně rozebírat nebudu. Po tom co jsem sešel schody d kuchyně jsem otevřel ledničku (Samsung Smart Frige ofc), chvíli jsem do ní jen prázdně civěl, ale nakonec jsem usoudil, že špagety jsou ta nejrychlejší a nejjednodušší varianta. Vyskládal jsem všechno na linku a vrhl se na vaření (nebudu to tady všechno popisovat, tutoriál nebude dítka moje, takže ✨TIME SKIP✨).

    Po dlouhé hodině kuchtění, matlání a zápasení jsem konečně vítězoslavně usedl ke stolu se svou večeří, která se skládala s trochu rozvařených špaget a omáčky se spálenou cibulkou. No lepší než nic. Snědl jsem skoro celý talíř, což se moc často nestává. Po dojedení mého kulinářského zázraku jsem dal všechno nádobí do myčky a vrátil se do své temné kobky alias, mého pokoje. Lehl jsem si na svou postel a nandal si sluchátka. Pustil jsem si Cigarettes After Sex (Apocalypse) a snažil se vypnout myšlenky.

    Nevím jak dlouho jsem tam ležel, mohli to být jen minuty, ale i hodiny. Usoudil jsem že už je dost pozdě a tak jsem zahájil výpravu koupelna za cílem spáchat hygienu.

    Za nějakou tu chvilku jsem se dopotácel spět do svého království. Nešel jsem ale do postele abych ulehl do země snů, nýbrž k oknu s krabičkou cigaret v ruce a zapalovačem v kapse. To mi to čištění zubů vyloženě k něčemu je. Jen jsem nad tím ledabyle pokrčil rameny a dál si s radostí ničil své už tak dojebané zdraví. Po dokončení mé sebe-destrukce jsem si šel už opravdu lehnout. Do uší jsem si nasadil sluchátka (jak jinak, že?), zapnul svůj playlist a snažil se dostat svůj zasloužený klid a spánek.

    Hola amigos :) tohle byla první kapitola něčeho co nemám ani pořádně vymyšleného, ale to se doopraví. Ráda bych poděkovala všem úžasným lidem co mě tu podporují na našem group chatu

@sammytheminor    @procjmeno   @echoismus

děkuji vy bobíci moji, každopádně se nezapomeňte najíst a napít

good morning/aftrnoon/night <3 

                                    -vaše Bendy/Lžička

809 slov