Street full of cigarettes// TnT duo

Kapitola 3.

    Po dlouhém a nečekaně nerušeném spánku jsem se vyhrabal z postele a přesunul se do koupelny. Tam jsem otevřel šuplík s lékárničkou. Vytáhl jsem obvazy a převázal ty staré. Sice to je jen maličkost, ale je podstatná, to už jsem si z minulosti zapamatoval a, že to byla bolestivá zkušenost. Po celkem bolestné chvilce, která mě, ale na druhou stranu pořádně vzbudila, jsem sešel schody do přízemí a nasměroval si to do kuchyně. Tam jsem vyhrabal svůj oblíbený hrníček s minecraft ovečkou (která se NEBUDE smývat Lexikon!!) a do něj si udělal kafe. Káva po ránu chutná jinak.

    Po dokončení mé 'snídaně' jsem se odebral zpět do svého pokoje. Po cestě jsem si všiml, že můj otec leží na gauči a spí. Kolem něj byly poházené flašky od piva, vodky, rumu a nějaké tabletky. Vem si je, vezmi si alespoň jednu tu tabletku! Šeptal mi hlas v mojí hlavě, který odporuje mému půdu sebezáchovy. Už jsem se k nim chtěl rozejít a vzít si jednu, ale nakonec jsem se přemohl. V hlavě mi totiž vyskočila myšlenka na Quackityho. Vím o něm tolik, ale zároveň nic. Ten kluk mi motá hlavu víc než matika a to už je co říct. Chci o něm vědět víc. Musím. Vytáhl jsem z kapsy mobil, otevřel ho a najel na Quackityho instagram. Hned po tom co jsem ho rozklikl mě překvapilo číslo sledujících. "5 mil." (podle Googlu bo ig nemám) vydechl jsem. "Jak to ten kluk sakra udělal?!" No, já sám mám slušných 2,4 mil. (wtf, jak mu to kleslo o tolik?!), ale i tak. Jen jsem nad tím pokrčil rameny a začal ho sledovat taky. (teď se omlouvám jestli tam bude faktická chyba, ale ig nemám takže to tak nějak odhaduju) Podal jsem mu žádost o přátelství a už jen čekal. Vypnul jsem mobil a odešel do pokoje s tím, že mu to ještě chvilku bude trvat si pustil písničky. Bylo to, ale rychlejší než jsem očekával, protože akorát dohrávala druhá písnička (Boys will be bugs- Cavetown) a přišla mi první zpráva.

*chat s Quackitym*

Quackity: Ahojj Amigo!

Vy: Ahuuuj :] Jak se máš?

Quackity: Dobře, ty?

Vy: Ujde, nechtěl by ses sejít deska v parku??

Quackity: Jasně! Tak třeba v 14:30?

Vy: Oka, tak zatím

Quackity: Zatím :] 

    Nikdy by mě nenapadlo, že domluvit se s někým je tak jednoduché. Možná bych to měl dělat častěji, přece jenom jsou prázdniny a já nemůžu jenom sedět doma. No vlastně bych si tím vydělal vzhledem k tomu, že streamuju, ale to je jedno. Zvedl jsem se z postele převlékl jsem se do béžového trička, hnědé mikiny u které jsem si vyhrnul rukávy a černých kraťasů. Když jsem přišel do koupelny, málem jsem spadl na zem z toho jak jsem se lekl svého odrazu. Rychle jsem si upravil vlasy a umyl si obličej ve snaze vypadat alespoň trochu k světu. Takhle kdyby mě Quackity viděl.  Tahle myšlenka mě donutila se snažit vypadat ještě o něco líp.

    Po úmorné snaze vypadat normálně, jsem se podíval na mobil a zjistil že je 12:52. To by asi nebylo od věci si udělat oběd co? Rozešel jsem se směrem kuchyň. Tam jsem si prostě namazal rohlík máslem a plesknul na to šunku, protože vařit teď vážně nehodlám. Po dojedení mého kulinářského zázraku jsem se vydal na zpáteční cestu do mého pokoje. Po cestě jsem si uvědomil, že mě tohle všechno zaměstnalo natolik, že jsem si ani nevzpomenul na cigaretu. Došel jsem tedy k mému oknu a vytáhl si cigaretu a zapalovač. Opřel jsem se o parapet a zapálil si. Až teď jsem si začal všímat, jak je můj výhled z okna vlastně hezký. Všude samé stromy, čisté a nedotčené nebe, nádherně vonící zelená tráva a... spoustu nedopalků od cigaret. Ou, to jsem trochu nedomyslel. No uklízet to stejně nebudu, a otec na tuhle stranu domu nechodí, takže to je jedno. Z mích myšlenek mě vytrhlo klepání na dveře. Nejvyšší možnou rychlostí jsem típnul cigaretu, vyhodil ji z okna a rozeběhl jsem se ke dveřím abych je odemkl. Ještě před tím než jsem to, ale udělal mi hlavou probleskla myšlenka nad kterou jsem se pozastavil. Co když to ze mě ucítí?  Předpokládal jsem totiž, že to je můj fotr. Začal jsem tedy pomalu odemykat a u toho jsem se modlil k Cheesusovi (jak by řek Alex, pochopí málo kdo, pokud si to ovšem chcete zjistit, tak si tady na Wattpadu vyhledejte Sýrkev :]) aby to ze mě tolik netáhlo. "Pohni ty smrade malej," zahřímal můj otec. Odemkl jsem tedy a následně otevřel...

    Hola amigos! jsem tady s novou kapitolou, je to strašně krátké, já vím, ale na táboře mi to moc nešlo. Taky tam byl dost velký nátlak od mích kamarádů kteří potřebovali vědět pokračování což mi moc nepomáhalo. No, přestanu si tady stěžovat a radši poděkuju @Just_girl0_0 která byla fr moje celá motivace na to tohle sepsat. 

    Nezapomeňte jíst a pít!              Vaše Bendy/Lžička

806 slov