6. kapitola

187 14 0
                                    

Charles

Ráno jsem si po dlouhé době přispal. Včerejšek jsem si naplno užil. Domů se mi vůbec nechtělo asi půl hodiny jsme s Am stáli u dveří a já se od ní nemohl odtrhnout.
Ale nakonec mě posadila do auta naposledy jsme se políbili a já vyjel směrem domů.

Jsem v posilovně kluci si tu ze mně dělají akorát tak šaška.
Začal mi zvonit telefon.
„Soukromé záležitosti až po tréninku." Jenže mobil nepřestal zvonit.
„Nojo tak jdi stejně končíme"

Amanda

„Ano? Am??" Zvednu hovor.
Charlesi doufám že neruším ale potřebuju pomoct "
„V pohodě poslouchám"
„Mohl bys mi dneska pohlídat Mathiase? Vím že chci asi moc ale máme velkou zakázku mimo město a já nemám u koho nechat malýho"
„V kolik mám přijet?" Zeptám se. Slyším jak se Am uleví.
V jednu kdybys vyzvedl malýho ze školky? Šlo by to?"
„Budu tam ale i s Leem"
Děkuju moc máš to u mě pa"
„Pa"

„Takže ty teď budeš hlídačka prcků" směje se mi Joris.
„Říkám že tatínkovatí" přidá se k němu Andrea.
„Dejte mi pokoj" jdu ještě do koupelny abych se navonil a upravil vlasy.
„Přijdeš pozdě chůvo" ukážu jim prostředníček a oba vyhazuju z bytu.

Ve školce mi Mathias běží na proti učitelky chtěly jen abych prokázal že jsem ten kterého jim Am ráno nahlásila že vyzvedne prcka a mohli jsme jít. V autě už se pomazlil i s Leem.
Zaparkoval jsem u jejich bytovky.
Malej mi podal batůžek odkud vytáhl klíče na šňůrce.

„Tvá maminka je chytrá " řeknu a vezmu si od něho klíče. Jen se zasměje a drží se vodítka. Vejdeme di bytu zuju si boty pomůžu i Mathimu s botami a Leovi očistím packy.

Mathi se převlékl do tepláků a trika. A šli jsme si hrát. Vzali jsme si autíčka do obýváku. Mezitím si Leo dal šlofíka. Když začalo Mathimu kručet v břiše přešel jsem do kuchyně a snažil se něco vymyslet. Leovi jsem dal do misky vodu. Nakonec jsme skončili s neopečeným toustem.

Jenom mi odpoledne přišla zpráva od Amandy jestli zvládáme. A že se vrátí večer a jestli zvládnu Mathiase uložit. Jasně že zvládnu.

Sice večeři jsem vzdal a objednal donášku. Oba jsme si dali nějaké těstoviny. A potom si dali odpočinek u televize.

Nevěděl jsem že největší boj bude koupání.  Nevím jestli jsem já koupal Mathiase nebo on mě. Ale nějak jsme se s tím poprali. Vyčistil si zoubky a v pyžamu zalezl do postele. Naléhal abych si lehl k němu a přečetl mu pohádku. Leo se zkroutil u nohou postele.
Dal jsem se do čtení. V půlce pohádky Mathiásek usnul ale já se začetl. Nepamatuju si kdy jsem měl čas na čtení možná jako dítě ale to jsem čtení bytostně nesnášel. Ale tak nějak jsem u toho taky usnul.

Probudilo mě až vrznutí dveří. Otevřel jsem oči a uviděl Amandu jen v županu a noční košili. Opatrně jsem ze sebe sundal prcka a taky abych nekopl do Lea jsem vstal a pelášil za Amandou.

„Děkuju ti moc nevím co bych si jinak počala " usmál jsem se.
„V pořádku rád ti pomůžu"
„Můžeš tu přespat "
„Jestli to tak mi bude stačit deka a polštář a ustelu si na gauči"
„Dej si sprchu a přijď je mi jasný že si neměl moc času na sebe "
„Náhodou mě Mathi osprchoval aniž bych to chtěl" zasmáli jsme se.

Vysprchovaný jsem se vrátil za Am do ložnice. Místnost osvětlovalo jen slabé světlo z lampičky.
„Neusnu bez menšího světla celkově se tmě vyhýbám " usměju se.
„Mě to nevadí, smím?" Přikývne a tak si vlezu na druhou stranu k ní do postele. Po menší chvilky odtažitosti jsme stejně usínali v objetí.

V půlce noci se Mathias vzbudil a usmyslel si že chce spát s námi ve velké posteli. Takže jsme se i s Leem přesunuli do ložnice. Sice jsem měl druhý den ráno menší pytle pod očima ale to bylo prd oproti velkému úsměvu kterého jsem se nemohl po celý den zbavit.

Jiskra {Ch.L}Kde žijí příběhy. Začni objevovat