Second Chances

| 11 | otázky a odpovědi

Matt vystoupil z auta před budovou, kde nikdy nebyl. Charita Axelova výběru.

"Netušil jsem, že máš tady auto," řekl, když i Axel vystoupil a zavřel za sebou dveře.

"Já se ani nedivím s tím způsobem, kterým se mnou komunikuješ. Vždyť nevíš o mně nic," rýpl si. Matt se na milisekundu cítil provinile, než přešel do obranného módu.

"Ty taky o mně nic nevíš," utrousil.

"Toho jsem si taky vědom. Protože mě nenecháš."

Fér. Na to neměl co říct. 

"Rád si držím své karty u těla," zamumlal nakonec, asi o minutu později, když už byli na cestě k hlavnímu vchodu.

"My hrajeme nějakou hru?" odvětil nenuceně Axel a zazvonil. Matt si odfrkl. Přišlo mu, že začínal Axela prokoukávat - on se totiž nadnesl nad Maxovu neustálou špatnou náladu. A rozhodně vystupoval jako ten rozumnější. 

Samozřejmě, že ano. Mattovo chování totiž rozum postrádalo.

Než stihl vymyslet odpověď, otevřela jim postarší žena s pohledem, který mu jasně říkal, že o nich věděla už dopředu. A že Axela už moc dobře znala. 

"Axeli, zlato!"Rozzářily se jí oči. Hned ho vtáhla do obětí. 

"Zdravím," odpověděl Axel. "Jak se dneska máme?"

"Když už jsi tady? Skvěle."

Matt tam stál jako solný sloup. Možná nebylo od věci se občas Axela na něco zeptat, protože tady mu očividně chyběly informace. 

Paní přemístila pohled na něj, stejně radostný jako na Axela. "A tebe ještě neznám. Ty jsi?"

Než vůbec stihl něco říct, vtáhla ho do objetí taky. "Matt," vyklopil ze sebe zmateně. "Axelův spolubydlící."

Paní byla z jejich příchodu tak nadšená, že se ani nepředstavila zpátky a už je popoháněla dovnitř, přičemž šla několik kroků před nimi. "Paní Bainová. Známá našich. Řídí to tady," naklonil se k němu Axel, aby mu zašeptal.

"Mohl jsi mě trochu uvést do děje dopředu," odsekl Matt.

"Neptal ses," pokrčil rameny Axel. Oh, jak ho Matt nesnášel. 

Dostali kávu, sušenky, jednohubky, Axel s paní Bainovou vklouzl do konverzace, jakoby by to bylo naposledy včera, co ji navštívil. Matt jen vyjeveně sledoval, co se to kolem něj dělo, dokud o půl hodiny později ho Axel nevztáhl do konverzace na základě příběhu z jejich honby za pokladem. 

Pak najednou ubyla další hodina, kdy se jen bavili. A když si paní Bainová odskočila na záchod, Matt si lehce odkašlal. "Uhm, kolik ty máš vlastně sourozenců?"

Axel se na něj překvapeně podíval. "To se odkud bere?"

"Ptám se." Aby trochu věděl. Aby po třech měsících soužití s Axelem v tom malém pokoji třeba věděl alespoň tuto základní informaci. 

"Dva," odpověděl Axel jednoduše, i když to nejprve vypadalo, že si nejprve rýpne. "Starší sestra a mladší bratr. Ty?"

Mattovi se zkrátka příčilo o sobě něco sdílet. Nevěděl ani proč. "Mladší sestra," řekl jednoduše. Nastalo další ticho.

"A odkud jsi?" prolomil ticho po chvíli Axel. 

"Kousek od Chicaga."

"Oh."

"Oh?"

"Byl jsem v Chicagu pár měsíců zpátky."

"Fakt?"