už sedím ve vlaku s lístkem potvrzení že jsem si koupila lístek do tohohle vlaku
jedna holčina si sedne na proti mě
ignoruji jí mám sluchátka takže ji nemůžu slyšet
teď je mi všechno jedno hlavně ať jsem furt na živu
moje myšlenky zastavila ta holka
sáhla na mě
dám si dolů sluchátka
"ahoj mé jméno je Nela já jen... proč jedeš do brna?,,
co si ta holka myslí? proč se mě zrovna na tuhle otázku ptá?
"za tátou a ty?,,
"já zase za mámou ona mě pak vyzvedne a pojedem do Telnice protože tam bydlí,,
"hm aha zajímavý můj táta taky bydlí v Telnici,,
"faakt? tak to je super! třeba se znají.. a jak se jmenuješ?,,
"Lucie,, dám falešný úsměv a věnuji se oknu který je vedle mě a přes něj sleduju hvězdy
"hezké jméno,, usměje se
ta holka je zvláštní někoho mi strašně moc připomíná ale nemůžu si pomoct koho
**
když jsme dojeli do brna tak jsme čekali před nádražím
táta už mi dojel tak jsem hned běžela k němu do auta ani jsem se s Neli nerozloučila ha nevadí
"ahoj tati moc si mi chyběl,,
"ty mě taky!!,,
"vzala sis sebou kdyžtak prášky? já právě nemám tak se ptám,,
"jo mám neboj,,
**
když jsme dojeli do Telnice tak táta zastavil u bílého baráku
byl hrozně hezký
vystoupili jsme a šli do baráku
uvnitř byl nádherný
moderní
"pojď ukážu ti tvůj pokoj,,
když mi ukázal pokoj tak jsem zjistila že mám i svůj balkón
není to jenom sen?
-251 slov
~Občas se cítím mezi lidmi trochu sám~
