10

133 5 0
                                    

už jsou to dva měsíce co jsme se s Petrem neviděli
za týden je nový rok
Vánoce jsem slavila bez něj
vůbec mě nebaví ten život
je to kvůli Petrovi?
asi jo
nevím o něm nic
bojím se o něj
co když si ubližuje?
ptala jsem se Neli ať se zeptá Calina pokud ví jestli Petr chodí vůbec ven nebo tak ale prý že se mu ani moc neozývá prý že nemá ani náladu
tak jsem se dnes rozhodla jít na něho zaklepat
ano přiznám se nemáme na sebe instagram

na hovno co?

**
už jsem nachystaná a jdu jen z pokoje do vchodových dveřích si dávat boty

"kam jdeš?,, zeptá se táta který je na notebooku

"za kámošem,,
"tak jo pak mi napiš kde jsi jo?,,

"jo ahoj,,

"ahoj a užij si venek,,
neužiju
jsem nervózní

jdu směrem k jeho domu
když jsme šli z toho mejdanu pomalu ke mně domů tak jsem zjistila že bydlí pár báráků ode mně
zaklepu na dveře
otevře je jeho mamka
"ahoj kdo jste?,,

"tady Petrova kamarádka Lucie můžu ho navštívit?,, řeknu nervózně

"jo to jste vy! Petr mi o vás říkal a určitě můžete ho navštívit pojďte dál,,
usměje se a otevře víc dveře

dojdu dovnitř a vyzuji si boty

"Petr je támhle nahoře v levo v pokoji,,
"dobře,,

jdu směrem tím který mi řekla jeho máma

teď jen zaklepat na jeho dveře
jsem nervózní?
jasně že jo
nikdy v životě jsem nebyla tak nervózní
zaklepala jsem a otevřel je Petr
blonďatý kluk s modrými oči které jsou jak oceán nebo víc jak oceán?

"co tu děláš?,, řekne arogantně

"jen tě navštívit,,

"hm dobře a co já s tím?,,
takového jsem ho ještě nepoznala
vzpomněla jsem si na tu konverzaci kterou jsme měli s Neli když jsme byli na tem mejdanu a upozorňovala mě na něho

"něco tě trápí?,,
řeknu když vidím že bolest v jeho očí s myšlenkami to co maj doma dávno není jejich syn

"hm asi jo?,,

"můžu dál?,,

"klidně,,
dojdu do pokoje
a sednu si na postel
Petr zavře dveře a sedne si vedle mě

"dva měsíce jsme na sebe ani nepromluvili a ty teď uděláš tohle?,,

"každý den jsem na tebe myslela a čekala jsem na tebe slyšíš? na tebe! ale ty ses na mě vysral,,

"měl jsem toho moc nechápeš mě!,,

"kdo by tě chápal? první se semnou chceš tak bavit a teď jsi úplně na mě hnusný! měla jsem věřit Neli!,, vyjedu po něm a stoupnu si

"Měla jsem o tebe strach chápeš to?? byl jsi první člověk který mě vždycky poslechl a vnímal ale teď? co ti je furt?,,

"to by jsem se měl spíš ptát já!,,
vyjede po mě a stoupne si
vidím jeho černé oči
už nejsou modré
bere drogy
bere to svinstvo
které bere moje matka i brácha

"co to má znamenat?,,

"co zase?!,,

"tvoje oči,,

"jsou úplně normální nevím o čem mluvíš,,
řekne nervózně

"ne vůbec ty vole myslíš že jsem debil?,,

"vůbec nevíš o mě nic! běž do prdele a už se ani nevracej! neznáš mě!,,
ukáže na dveře

"nesnáším tě,,
utíkám si dát boty a jdu rychle z domu
jak se to chová?
proč bere drogy?
běhám dom a to zrovna začne pršet
super fakt

**
dojdu domů promočená a oči v slzách
"co se stalo zlato?,,
zeptá se táta

"nemám náladu,,
jdu do pokoje a začnu brečet
proč já?

-565 slov

~Říkej mi dítě svobody~

Slunečnice//stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat