vzbudím se a ucítím něčí ruce kolem mého pasu
otočím se na druhou stranu a uvidím spícího Petra
"on je tak roztomilý,, šeptnu si pro sebe
"ty víc,, ozve se rozespalý Petr
na to se jen usměju a vstanu z postele
ten usne a jdu s oblečením na převlečení
do koupelny
když si dám oblečení tak se jen dívám do zrcadla
"jedna,,
"dva,,
"tři,,
říkají my hlasy v hlavě když mám u sebe žiletku
sice jsem už půl roku čistá ale furt ta chuť to udělat je nezastavitelná
řízla jsem se do ruky
znova jsem se řízla
znova se to opakuje dokud neuslyším něčí hlas
"Cože?,,
podívám se do zrcadla a tam šokovaný Petr
"J-já..,, ani jsem to nedořekla a hned jsem odešla ven a uvidím tak sedět willyho s Markem
ruku jsem si zamaskovala náramkami a mířila za nimi
"čau Lucko pojď si k nám sednout" řekne Marek a ukáže na židli která je vedle něho
na to jen kývnu a sednu si
"tak jak bylo s Petrem? bylo něco víc?,,
mrkne na mě Willy
"ne a to líbání nic to neznamenalo,,
"no jasně,, řekne Marek a oba dva ironicky protočí oči
"čauves to je snad poprvý co vás vidím vzbuzení dřív než já,, řekne smějící se David a všichni se zasmějem
"Debile,, řekne Willy
"A jéje dívejme se hrdličky,, ozve se Marek
když uvidíme Nelu s Calinem
"asi tak bro,, řekne Calin a sedne si na židli která je naproti nás
sedne si na něho Nela a drží se za ruce
kéžby tohle probíhalo i u nás s Petrem
počkat co? to nikdy pfff ani ho nemám ráda
ale i když..
"hej Lucie! vnímáš mě?,, řekne Nela
"C-co? co si říkala?,,
"jestli chceš snídani,,
"ne to je v pohodě..,,
nechci jest opravdu ne
dojde Petr
vypadá jako by ho něco mrzelo
co když ho mrzí jak viděl co jsem si dělala?
podíváme se na sebe
nejde se odtrhnout od jeho krásných očí které jsou víc jak oceán
a jsme zase v minulosti
možná jsem se znova do něho zamilovala
neboli určitě
**
je večer a neprohodili jsme si s Petrem ani slovíčko
každý už byl unavený kromě mě a asi i Petra
všichni odejdou kromě nás
sedí na proti mě
"promiň,, prolomím trapné ticho
"ne..já promiň,, šeptne
"za co?,,
"za to že jsem si tě nevážil a nedával ti moc pozornosti,,
"to je v pohodě.. nejsi naštvaný že si viděl to co si neměl?,, řeknu
"ne..,, šeptne a pak tu jen mlčky sedíme
zase si vzpomenu na minulost
vypadala šokovaně když vyhrnula můj rukáv a viděla moje rány na rukách
"ale zlatíčko pojď sem,, řekne
a já se k ní přitulím
obejme mě a nic neříkáme
miluji svojí matku
začnu potichu brečet
Petr mě vzal za ruku
"jsem tu..jsem tu pro tebe a vždy budu,,
šeptne a dá mi pusu na čelo
-482 slov
~Skrze oceány slz yah~
jen chci napsat jestli se vám zatím líbí tenhle příběh jinak luv you guys🩵
