Když kouřím, tak piju

10.

Ráno jsem se vzbudila dřív, než Petr.

Stále mi Petr leží na břiše, ale jelikož už nechci ležet, tak ho opatrně ze sebe sundám a jdu do koupelny.

Z kuchyně slyším zvuky, tudíž usoudím, že kluci už budou také vzhůru.

Dojdu si na záchod, opláchnu si obličej a vyčistím si zuby. Mám tu stále svůj kartáček, takže v pohodě.

Při pohledu do zrcadla se vyloženě zděsím, ještě víc než včera večer.

Na krku mám obrovskou fialovou modřinu a na předloktí jich mám taky hodně.

Po tomhle jdu do kuchyně za klukama.

Hned se na mě oba otočí.

Stojí u sporáku a něco tu strašně smrdí.

,,Dobré ráno" zasměju se jejich pohledu, protože koukají jak kdyby jim uletěly včely.

,,Dobré" řekne nervózně Calin

,,Dobré.. um.. Chtěli jsme udělat míchaný vajíčka, ale nevyšlo to.. Umíš je?" zeptá se nervózně Sofian

Jdu k ním blíž a nakouknu co tam ti dva popletové vyvedli.

Hned se začnu smát, protože je připálili, vezmu jim pánvičku a vyhodím to.

Pak se vrátím zpátky k lince, kluci si sednou a já začnu dělat vajíčka.

Panuje mezi námi takové zvláštní ticho, nevím proč, ale začínám mít špatné pocity.

,,Mio?" zeptá se Calin a já se otočím od sporáku.

Stále mám jen Sofianovo velké tričko, ale tak to už je stejnak jedno, ne?

,,Noo? Copa?" pousměju se na něj

Sjede mě pohledem a zastaví se na mém stehně, které je odhalené.

Mám na něm menší jizvu z dětství, vůbec si nepamatuju jak jsem k ní přišla, ale je tam. Když jsem se ptala mámy, řekla že to nemám řešit.

,,Typico-" vydechne, oba na něj se Sofianem nechápavě koukáme

,,Co?" zeptáme se se Sofianem najednou

Calin nic neřekne, jen má stále svůj pohled upřený na moje stehno.

Otočím se a dodělám vajíčka, pak je rozdělím do čtyř talířů.

Klukům je dám a ty se s chutí pustí do jídla.

Sednu si vedle Sofiana a začnu taky pomalu jíst.

Zajímalo by mě co se Calinovi vybavilo nebo co se děje, ale tak dobře, asi to nebudu řešit.

Všichni tři jíme, ale najednou se ozve rána z ložnice, kde spí Petr.

Koukneme se na sebe, Calin se zvedne a jde do ložnice. My se Sofianem jsme mu v patách.

Hned jakmile Calin otevře dveře, tak se nám vybaví pohled na Petra, který sedí na zemi opřený o postel a drží se za hlavu. Na zemi je několik kapek krve.

,,Co se ti stalo?" sehne se k němu Sofian

Calin si stoupne přede mě, takže já nic nevidím, tak jen stojím a čekám co se bude dít.

,,Já chci Miu" začne brečet

,,Ty si nepamatuješ včerejšek?" zeptá se Calin

,,N-ne" vykoktá

Obejdu Calina a sednu si naproti Petrovi, ale ten kouká do země, takže si mě nejspíš ani nevšiml.

Zamávám mu rukou před obličejem, takže se na mě podívá a rozzáří se mu očka.