Dům zevnitř vypadal staře, zem byla z dubového dřeva. Stěny byly pokryté zastaralou zelenou s růžovými růžemi, vypadal jako starý dům z pohádek.
Agrese však vypadala jinak než si ji Gemma představovala, její dlouhé červené vlasy ji šahaly až nad zadek. Oči měla smaragdově zelené s hnědými proužky, na sobě měla tmavě zelené roucho a na rukách stříbrné šperky.
“Čekala jsem na to kdy přijdeš, kdy uvidím tu vyvolenou. Asi nevíš ani o co teď jde proč tě sem Alexandr vzal”
“Alexandr? To je jeho jméno?”
Na její tváři se objevil úsměv, avšak její ruka stále držela ruku od Gemm.
“Je, kdysi byl vážený stejně jako ty, paní pro něho měla slabost. Jeho duše byla bohatá, byla plná síly avšak i zlosti a chamtivosti. To právě té tvé chybí ,tvá je ještě čistá, i když si myslíš, že máš zlost, že máš hněv stale je to jen kousek. Tvá duše se bojí, máš strach, máš úzkost s každého zvuku, tvá touha je ještě malá ale zvedne se.”
Gemma jen poslouchala onu krásnou ženu, stále nechápala o čem žena mluví. Jak, že má málo zlosti? Zlobí se na celý svět, zlobí se na svou matku, svého otce, přízraků a občanů co ji obětovali a předhodili k nohám zrůd.
“Vím, že si myslíš, že máš v sobě hněv na rozdávání, ale tvůj hněv je sobecký, kdybych ti teď splnila tvé přání vrátí se ti třikrát tolik. Ublížila bych ti tím a to nechceme.”
“A co chceme dělat? Já tam nechci, nemohu tam jít, je to jak množírna pro ženy”
“Pojď něco ti ukážu”
Rychle se otočila k dalším velkým dveřím, dveře nyní byly zarostlé různými květy, růže, šípky a listy s červenými plody.
“Za těmito dveřmi najdeš odpověď na tvé otázky avšak nezapomeň že síly tě mohou i klamat. Je tam dobro a zlo, obě strany touží po duši a ty si musíš vybrat, kterou stezkou půjdeš”
YOU ARE READING
Jeho
FantasyVšechno se změnilo během jediné chvíle. Bájné bytosti se stali skutečnosti a pro některé dívky spolu s Gemmou noční můrou. Omlouvám se za gramatické chyby.
