Zakázaná jiskra

Kapitola první: Grace

Nesnáším stěhování, stěhujeme se za můj život asi po šesté. Táta dostal zase novou práci a tak musíme se stěhovat do New Jersey. V Bostonu se mi strašně líbilo, oblíbila jsem si tam spoustu věcí. No aspoň to není tak daleko jak jsem si myslela.
Poslouchám můj oblíbený playlist na cesty a koukám z okna na krásnou krajinu a domy, které míjíme. Jackie jede samozřejmě s námi, je to náše fenečka zlatého retrívra tmavší barvy, teda spíše moje tátu zajímá hlavně práce, mámu zajímá jak si sežene práci, mluví o tom jak to bude strašně těžké si ji sehnat, ale o tom vůbec nepochybuji. Ta žena dokáže okouzlit úplně všechny. No a sestra Merith, ta je infulencerkou na plný úvazek jak říká.
Jsem ráda že můžu studovat to co mě baví. Jenom mi to stěhování trochu komplikuje, ale ta univerzita mi nabízí že můžu přestoupit aniž bych musela začít od začátku, což mi vyhovuje.
Zatímco táta furt mluví o hokeji, přestala jsem ho vnímat už asi tak po desáté větě. Nikdy mě hokej nebral sice ano, když jsem byla malá s tátou jsme chodili na kluziště, ale radši jsem sledovala spiš krasobruslení než hokej. Každopádně už jenom rekreačně plavu a běhám. Po zlomené noze se mi už nechce dávat na profesionální úroveň.

Náš dům vypadá asi nejlíp že všech, který jsme kdy měli. Je velký, prostorný a má bazén. Nějak jsem ráda že tu jsme. Jackie mi podá balónek a já ji ho hodím. Hrajeme si zatím co ostatní vybalují, nejhorší část.
Na večeři jsme měli kuře s rýží a teď sedím v mém novém pokoji a pracuju na počítači ohledně eseje. Na mobil mi cinkne upozornění. Moje kámoška z Bostonu mi píše že se jí hrozně stýská.
Mně taky. Napíšu ji a vypnu mobil. Na notebooku si vyhledám stránky školy a najedu na aktuality. Všude skoro samý hokej, sem tam jiné nebo fotbalové věci ale evidentně hokej vede na plný čáře.
Rozkliknu si jednu společnou fotku a kouknu na ty playboye. Nevypadají až tak špatně, jenom nejsou můj typ.
Bulvární články jsou tak originální...

Obránce Dennis Duke byl vidět s brunetou jak si strkají jazyky do krku.

Jak kdyby to nikdy nikdo nedělal, až na mě.
Jednou jsem měla vztah na střední ale vždy to skončilo na jemné puse, než jsme se odstěhovali a vztah na dálku jsem nechtěla.
Táta mi dal jasně najevo že žádný hokejista, mně to bylo stejně jedno, můj typ byl spíše student ekonomiky než nějaký nabušený sportovec.
Koukala jsem dál na bulvár:

Nicholas Kane se po úrazu vrátil zpět do týmu, jenže se to trochu zvrtlo. Opil se a poblil kampus. Dostal trest být 3 dny po škole plus prospěšné práce.

Jiná možnost oslavy nebyla? Radši jsem zaklapla notebook a vydala se do koupelny odlíčit se a vyčistit zuby.
Ráno jsem si k snídani udělala lívance a šla do školy. Bylo tu rušno a nikoho jsem tu neznala.
„Čau, ty si nová?" prohodil na mě jeden kluk, vyšší než já, ale sportovec to nebyl.
„J-Jo jsem. Přestěhovali jsme se z Bostonu."
„Moc mě těší," natáhl ke mně ruku, „Marty Jackson."
„Grace Coryn, taky mě těší," potřásli jsme si rukou. „Nevíš kde je kabinet pana Bankse?"
„Mám to cestou, zavedu tě."
„Děkuji"

„Dále," ozvalo se po tom co jsem zaklepala na dveře.
„Dobrý den pane Banksi."
„Dobrý den slečno Corynová, jsem rád že vás tu máme." lehce jsem se na něj usmála.
„Tady máte vaše přihlašovací údaje a váš rozvrh."
„Děkuji-" ani jsem to nestihla pořádně do říct a už někdo klepal na dveře.
„Tak se zatím mějte, kdyby byl problém víte kde mě najdete."
„Děkuji." Společně sme vyšli ke dveřím.
Pan Banks otevřel dveře.
„Dobrej pane -" zastavil se, když mě uviděl.
„Co tady zase chceš Duku?"
„Víte jste tady ve správní radě, nemohl by jste bulváru napsat-"
„Ne, to si vyřeš sám, těšilo mě Grace."
„I mě-" nestihnu to doříct a Banks už zabouchl dveře do kabinetu.
„Tak ty si nová jo?" Přikývnu a vydám se směr do učebny.
„H-Hej počkej," dohoní mě a já se k němu otočím. „Co chceš?"
„Myslel jsem jestli nechceš někam zajít?"
Ta nabídka je lákavá, ale sotva jsem tu první den.
„Jsem tu první den a na nějaký rande nemám ani pomyšlení."
„Nevadí tak ti aspoň ukážu kampus."
„To už zní líp."