Teď nebo nikdy / ff MenT

2.

Nasedla jsem do auta a rozbrecela jsem se.
Nechtela jsem byt hystericka pred honzou a viki. Mozna je to dost i ted, ale nebylo mi to uplne prijemne.
Chvilku jsem sedela v aute a otrela sve slzy. Rozjela jsem se a odjela domu.
Tam jsem sla do koupelny a napustila si vanu. Videla jsem tam ziletku a vzala si ji.
NE NE NE LUCIE NESMIS TO DELAT.
stalo se to co se stalo. ulevilo se mi po tom co mi martin udelal. je to moc?
do pici co jsem to provedla.
sedla jsem si do vany, vzala si toaletak a snazila se tim ranu zakrit a totalne se rozbrecela.
takhle naposledy jsem byla v prdeli po rozchodu s honzou.
ale to jsem mela uz malou viktorku, ktera me s toho vytahla.
nesmim to delat ne, to byl vrchol.
posrala jsem to.
...
po tom co jsem se ukldinila, i kdyz jsem trosku klepala tak jsem si dala teplou vanu. Z rany jeste teklo trosku krve, ale uz to bylo lepsi.
Tepla vana mi dost pomohla.
...
Lezela jem vecer v posteli, mohlo byt kolem osme vecer kdyz v tu chvili mi volal honza.
Hovor
L: ahoj deje se neco?
Byla ma prvni otazka.
H: ahoj, nee chtela te pozdravit vikca.
Rekl a ja se jenom usmala sama pro sebe.
V: ahoj mami.
Zabrbrala Viktorka.
L: ahoj broucku, vsechno dobry?
V: ano mami.
L: tak to jsem rada, posilam ti pusinku na dobrou noc.
L: tak papa, nezlob tatinka.
Zasmala jsem se a honza tez.
V: ahoj.
Odpovedela mi.
L: to bylo vse?
H: jojo.
L: diky, ze jsi zavolal.
H: jasny. Tak dobrou noc.
L: dobrou.
Konec hovoru.
Dala jsem telefon na nocni stolek a jenom jsem zaborila hlavu do polstare.
Opet to na me dopadlo a rozplakala jsem se.
Je mi fakt na nic.
Jsem spatna mama.
Jsem spatny clovek.
Proc exitsuju?