Pohladil tě po tváři a uchechtnul se když jsem ti prohrábl vlasy.
,,Můj bože... Ty jsi krásná i když spíš..."
,,Víš o tom že je to divný když tady na mě koukáš jak spím."
,,Možná tak trochu, ale jsi krásná, nemůžu si pomoct."
,,Děkuju, ale budu muset zachvíli domů." Řeknu mu když se kouknu na čas.
,,Tak už se chystáme vstávat?"
,,Nevím jak ty ale já jo."
Přitisknul rty na tvoje čelo. Odtáhnul se a potom se natáhnul k prádelnímu stolku u ložnice aby se podíval kolik je hodin.
,,Je sedm ráno." Řeknu mu i když mám zavřený oči.
Odfrknul jsem si přes nos a potom zopakoval pohled na hodiny.
,,A sakra... Je fakt hodně brzo!"
Vstala jsem z postele, ze země posbírala svoje kalhoty, do kterých jsem se oblékla, chtěla jsem si sundat Dominikovu mikinu, ale on mi v tom zabránil.
,,Nech si ji, vypadáš v tom krásně."
,,Je vážně příjemná." Řeknu mu, cítím se v ní jak v obláčku.
Pohladil tvé paže rukama. Pomalu si prozkoumával každou tvoji křivku.
,,To rád slyším... A navíc je ještě velká a voníš po mně... Miluju to."
,,Prosím nesahej takhle na mě."
Zlehka položil své ruce na boky tvým kalhot.
,,Proč? Nebudu nic dělat, jen se tě chci dotýkat."
,,Odvezeš mě teda prosím?" Zeptám se ho mezi tím co stojíme naproti sobě, já kompletně oblečená a Dominik...Jen v teplákách.
,,Ano, odvezu tě. Co kdybychom se ale nejdřív společně osprchovali?"
,,Zapomeň."
,,Nemusíš si hrát na chladnou, vím že jsi taky napnutá."
,,Dominiku vážně chceš abys mě už nikdy neviděl nebo co?"
,,Dobře... Dám si pokoj, když mě opravdu tak moc nenávidíš."
,,Bože." Zakroutím hlavou a jdu až do chodby kde se následně obuju.
Uchechtnul jsem se ještě jednou a potom zůstal stát u dveří ložnice.
,,Abych se ještě zeptal... Takže, neosprchujeme se spolu?"
,,Dominiku!"
,,Promiň, jen jsem si nemohl pomoct se zeptat, no."
,,Tak co odvezeš mě, nebo mám jít pěšky?" Zeptám se ho.
,No jasně že tě odvezu, nejsem přece nějaký hovado abych tě nechal jít pěšky."
