Pedal To The Metal

39 1 1
                                    

Jeho věta mě opravdu zarazila. Nebyla jsem schopná slova. Takhle jsem opravdu nechtěla skončit...V téhle situaci.

Cítil jsem, že tvá reakce není úplně ta kterou bych si přál. Cítil jsem, jak mě zaplavila nervozita, když jsem viděl jak na mě hledíš. Zlehka jsem si sklonil hlavu a jen se zlehka opřel o své lokty. Zlehka jsem se chytnul za hlavu.
,,Já.. promiň.."

Rychle jsem vstala a šla pryč, ano teď jsem se zachovala jako největší dítě.

Pohled Dominika:
,,To jsem posral." řekl jsem si sám do útrob bytu. Nikdy jsem žádné holce v životě neřekl že ji miluju, teda až na Terezu, která mě později podvedla a vysávala ze mě jen prachy. Žádná holka v mým životě nechtěla být s Dominikem, ale s Nik Tendem. Až teď jsem si začal uvědomovat slova Beatrix. Jí zajímal Dominik Citta, Nik Tenda poslouchala a byla jeho fanynka, ale opravdu nebyla fanynka Dominika, Dominika chtěla poznat víc.

Vytočil jsem Jakubovo číslo a čekal až to zvedne.

J:Citto kurva proč voláš tak pozdě.
D:Jakube já to asi posral.
J:Cos posral Dominiku?
D:S ní
J:Ty jí vážně miluješ?
D:Nevím, ale řekla mi že ji víc zajímá Dominik Citta než Nik Tendo. Že Nika zná každá, ale Cittu znají jen blízcí. No a já jí...
J:Tys ji ošukal?
D:Ne, já ji řekl, že ji miluju
J:Brácho, ty ses zamiloval. A to s tím "miluju tě" jestli si ji vystrašil neděs se, takový jsou holky, ale počkej chvilku, dej ji čas. Ona se vratí...

To byla poslední věta kterou jsem slyšel než jsem hovor zavěsil. Ještě chvilu jsem seděl ma gauči a byl jsem potopený ve svých myšlenkách ohledně Beatrix.

Pohled Beatrix:
Z jeho bytu jsem zmizla rychlostí blesku, nevěděla jsem co říct, jak reagovat aby nebyl smutnej. A asi jsem udělala to nejhorší rozhodnutí, a to že jsem utekla jak zbabělec. Chtěla jsem se před ním chovat jako vyspělá žena, a né udělaná fanynka a při nejhorším dětinsky.

Bylo pozdě večer, já se procházela po nočních Pardubicích. Tohle by se Dominikovi opravdu nelíbilo. Aspoň něco jsem udělala pro to abych uklidnila toho Dominika co mám v hlavě. Odemkla jsem spodní dveře od baráku a míříla si po schodech k mému bytu. Pořád jsem přemýšlela zda mu mám napsat, zavolat a nebo se vrátit. Bohužel ani jedno sem neuskutečnila. Jen došla do ložnice a sesunula se na postel kde jsem následně i usnula.

Seděl jsem na gauči a opíral jsem se o svoje lokty. Nemohl jsem to pořádně vstřebat.. Nedokázal jsem si uvědomit, že jsem ji vyplašil.. na chvíli jsem si položil ruce na obličej a pak jsem dlouze za povzdechl. Pomalu jsem pak zvedl svůj pohled ke stropu a pak jsem se z lehka pousmál
,,Kurva..."
Bylo dost pozdě v noci, když jsem byl stále vzhůru, mě hned napadlo se jí třeba omluvit. Vstal jsem z gauče a šel do předsíně. Natáhl jsem na sebe mikinu a potom jsem si vzal telefon do ruky. Otevřel jsem aplikaci od zpráv a začal psát.
"Beatrix.. promiň.."
S touhle zprávou jsem šel spát, teda aspoň se o to pokusit. Když to ani po hodině nešlo a už vstávali normální lidi do práce vzal jsem si prášek na spaní a do pár minut jsem usnul.

Pohled Beatrix:
Když jsem se ráno vzbudila, šla jsem si udělat kafe, který jsem hned vypila což mě dost nabudilo. Šla jsem si dát sprchu a oblékla se. Trošku jsem se i namalovala a šla zpět do ložnice. Koukla jsem se na telefon kde mi na zamykací obrazovce vyskočila zpráva, která přišla už ve 4 ráno. ,,Tyvole on snad nespal." Řekla jsem si sama pro sebe a odemkla telefon, abych se koukla na zprávu od Dominika. "Beatrix... promiň..." stálo v SMS zprávě. Nevěděla jsem jak odepsat, jak zareagovat. Vím že to nemyslel zle, ale na druhou stranu, chci se vázat? Věděla jsem ale jednu věc a to že mu musím odepsat, a nemůžu se mu vyhýbat. Ví o mně hodně věcí za tu chvilku. Ví kde bydlím, kde pracuji... a to jsou podle mě dost zásadní informace.

Dominikův pohled:
Vzbudil jsem se v 8 ráno, respektivě někdo zvonil.
Váhavě jsem zašátral před sebou za kliku abych odemkl dveře od svého bytu. Pomalu jsem pak otevřel dveře a podíval jsem se na chodbě, kdo by to mohl být. Ve dveřích se objevila tvá silueta se který jsem se na první pohled usmál. Otevřel jsem dveře o kousek více a potom jsem na tebe upřeně zíral.
,,Dobré ráno.."

Ty & MyKde žijí příběhy. Začni objevovat