Kiki
„A teď už pojď. Já mám taky hlad." řekl a vzal mě za ruku.
„Nathane.. Já musim domu. Do školy a tak. Za bráškou. Nemůžeš mě tu držet." podíval se na mě.
„Lásko.. Ty jsi tak naivní. Rodiče mi tě doslova prodali. Zaplatil jsem za tebe. Jakoby neměli jinou možnost no. Ty asi nevíš jak to chodí. Je to jednoduchý. Najdu si holku, tu si vezmu za ženu, budu s ní mít děti."
„No to teda ne!" zakřičela jsem na něj. „Auu!" dostala jsem od něj facku.
„Hele. Za každý neuposlechnutí tě můžu klidně i znásilnit a v tu chvíli mi bude tvoje minulost ukradená. Ty mě prostě BUDEŠ POSLOUCHAT! ROZUMÍŠ??"
„J-jo?" tak tohle jsem nečekala. Po jídle jsem zalezla do svého pokoje, kde jsem našla mini knihovnu. Četla jsem si až do večera, dokud jsem nevlítnul Nathan.
„Co tu děláš?" otočil se na mě a zamračil se.
„Ne. Nepřibližuj se. Proč se přibližuješ! Nech mě!" začala jsem křičet a vlezla si do skříně. Načež se skříň i přes mou snahu otevřela a já mu spadla do náruče.
„V tomto domě se nekřičí, lásko. Jedině, že bys křičela rozkoší, což jistě momentálně neděláš." donesl mě na postel a sednul si ke mně.
„Chtěla bys já nevim, třeba nějakou knihu, nebo..laptop?" zeptal se mě a pohladil mě po stehně. Jakmile se mě dotknul začlo mě to místo lehce brnět.
Otočil se na mě a políbil mne. Dlouze, vášnivě, naléhavě. Jako by se mě snažil donutit, abych se na něm stala závislá.
Děkuju moc všem za podporu.
I love you all<33
Vaše Sims 💋
ČTEŠ
Rebelka - jméno mé
RandomBylo, nebylo... Zbláznili jste se? Tohle neni žádná pohádka. Toto je příběh o... A víte co? Nechte se překvapit... 11.6. 2024 - 7. #badgirl 23.9. 2024 - 6. #badgirl 8.10. 2024 - 3. #badgirl
