Proč to tak máš, ptáš se sám sebe, postihlo to mě, jeho i tebe, proč nemůžeš normálně koupit jízdenku bez strachu, neboj kamaráde můj, nemáš žádnou vadu, je to normální být jiný?
V klidu si jdeš na nákup k večeři, potkáš tam známou tvář, cítíš se jak na terči, už si to pajdá k tobě, tu sračku musíš držet v sobě, vyhnul bych se mu kdybych byl rychlejší?
Začlo to už za mlada, kdy tvá máma zašla pro něco, neřekla ti co potřebuje, ať je to lecco, ty mezitím stojíš u pultu, zpocený celý, prodavačka už začala pípat vaše maso mletý, jsem v tom snad sám?
Hudba je tvoje terapie, sledují tě jak harpie, řešíš tím svůj strach, díky muzice zmizí jak prach, jak se toho zbavit?
Pozval tě kamarád ať dojdeš na byt, měl bys tam prý být, noví lidé tam jsou, tobě to je nepříjemné, zatím co se ostatní baví, ty máš své myšlenky temné, můžu to udělat?
Zkoušel jsi už všechno, i když jsi viděl vadně, zkoušel jsi se změnit ale marně, nejsi na to sám, je nás víc, potřebuješ si akorát zařvat z plných plic, proč všichni prostě neodejdou?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
