Kolik vlasů může mít?
Schovává si i ty spadlé?
A kdyby ano, může si z nich vějíř uvít?
Jsou ji jedno všechny duše padlé?Lidé se snaží vyhnout, vyhrát nad ní,
avšak ví o ní míň, než ona jmen,
jmen lidí, kterým na dveře klepe stáří,
i těm odpadají vlasy z hlavy každý den.Ve škvírách mezi nehty,
tam bychom našli myši, psy, lamy,
na dalším prstu sýkory, čápy, další ptáky,
i tyhle chloupky odpadají jako stromy.Ruku její druhou prsteny zdobí,
jsou dohromady čtyři, každý na prstu svém,
Voda, Půda, Vánek i Blesk když se zlobí,
když o Vodu přijde, nezaprší na poli tvém.Na hruď také zátěž dala jí máma,
kvůli lidem o ní přichází,
nevíme, jestli lidem hamižnost dala sama,
avšak vezmi si kamínek a ona svoji krásu ztrácí.Po jedné noze chodí vždy, však čtyři najdeme pod ní,
chodí-li po jedné, všechno kvete,
při druhé přijde období zimní,
věkem jejím, si jejich pořadí už plete.Přes tohle všechno karty s bohy zbytečnými hraje,
jednou prohrála, mor dali bohové do vlasů jejích,
po další prohře, slávy její převzali si za svoje,
aby dělali si srandy z chyb naších.
ČTEŠ
Chvilka myšlenek
PoesíaSoupis mých básní napsané nejen v melancholických částech mého života. Postupně budou přidávány další věci.