JAKO NIKDO //stein27

ničeho nelituju.

Vejdu do staromodní restaurace a rovnou zamířím k jednomu z největších stolů co se tu nachází, u kterého už sedí všichni mí kamarádi, plus můj starší bráška.

Vždycky když se chceme s klukama sejít, tak zajdeme sem. Možná to tu není úplně nejmodernější, ale je to tu moc útulné.

,,Ahooj!" pozdravím všechny.

Dominik, který dnes vypadá obzvlášť dobře, se rychle zvedne ze židle a obejme mě kolem pasu na přivítánou, hned na to následuje i brácha.

,,Čauky Júlinko.." pozdraví mě Jakub z poza stolu, kterej už je teď na mol. Musím se tomu jen zasmát. Tohle je klasickej Jakub, ani bych se nedivila kdyby se tu před náma teď začal svlékat, no nebylo by to poprvé..

I Radek s Františkem mě pozdraví.

Sednu si na jediné volné místo a to je jako na potvoru vedle Dominika.

Je to srandovní všichni kluci jsou potetovaný, jak omalovánky a já jediná jsem tu naprosto čistá... teda abych ohradila i Pepu, ten má jen pár tetování  který mu nejdou normálně vidět, takže je zbavenej mého nařčení z omalovánky.

Aby jste tak nějak veděli s klukama se znám hlavně přes bráchu.. vlastně mě oni všichni tak nějak vychovávali.

Když máma umřela, tak jsme se nastěhovali k bábi, kde se následně i Pepa poznal s Jakubem a Dominikem, takže když zrovna nebyla babička doma dostali mě oni tři na starost, protože kluci byli častěji u nás než doma a vlastně jsem si nemohla ani stěžovat, bylo to s nimi super.

Jen mě tedy někdy vynechávali, ale to se dá čekat, jsem přeci ta "malá sestřička".

Byla z nich nerozlučná trojka, která je z nich až do teď..

A Radka s Františkem neznám moc dlouho, ale jsou to kluků producenti? Zvukaři? Nebo tak něco. Moc se v tom jejich byznysu nevyznám..

,,Jseš tu o půl hodiny pozdě! Už umiráme hlady!" řekne Dominik a pohladí si svoje ploché břicho, naprosto ploché, který jsem mu jako puberťačka dost záviděla, chtěla jsem být hubená jako on, ale postupem času jsem pochopila, že nikdy nebudu moct vypadat jako on, on je mrakodrap a já trpaslík.

,,Tak co si dáme?" hned na to se ozval Radek, který si povídal sám se sebou a nakoukl do jídelníčku, všichni jsme ho následovali.

Probírala jsem se menem, v kterým bylo naprosto vše na co si vzpomenete a hladem slintala. Poslední co jsem dnes měla byl oběd, což není tak dlouho, ale i tak mám hlad jako vlk.

Po chvilce přiběhla servírka se slovy. ,,Co to bude?" a mně neunikne jak Pepa zašilhá na Jakuba.

Zkoumavě si je prohlédnu, ale nechám to být tak jak to je. Povzdychnu si. ,,Já bych poprosila ten těstovinový salát" slečna si to poznamená do notýsku a koukne na ostatní kluky. Všichni si objednají a servírka zas odcupitala pryč...

,,Vsadím se s tebou o litr, že ji dneska nepřesekneš" sťouchne Pepa do Jakuba, kterej hned zbystří. Protočím očima, tak tohle měl znamenat ten pohled.

,,Ale píčo, já myslel, že pak jdem ještě do klubu, tam budou taky dobrý děvky" zakňučí Jakub a ohlédne se za mladou slečnou. Není ošklivá, ale myslím si, že to není jeho styl.

,,Ale prachy jsou prachy" pleskne si s Pepou a vyskočí ze židle. ,,Na kuráž!" vykřik⁰ne, kopne celou skleničku s pitím do sebe a odkráčí za servírkou.

Nevěřícně koukám jak se vzdalují jeho záda. Sáhnu po skleničce a přičuchnu si k ní. ,,To tady vážně celou dobu popíjel plnou sklenici vodky?" znechuceně se podívám na Dominika, protože mě Pepa s Radkem a Františkem neposlouchají a něco řeší. Jako obvykle, ale hlavně, že je tu Dominik, ten se se mnou vždycky baví, hodnej to kluk.