Strach. Bez jeho náznaku stojíš
na hraně neznáma kde ticho se chvěje
Strach je to jediné čeho se bojíš
To co Tě pálí to co Tě hřeje
patrně šálí všechny Tvé smysly
ten žár kdy slepý by procitl v zrak
Ty slepím staneš se v ohnivé mysli
kde po bouři slunce jménem je zázrak
Ten slunce náznak. Oštěp touhy
hozen a vštěpen do Tvých žil
jak viděl bys cíl a cíl jenom pouhý
bezhlavě kupředu jak síla sil
ženeš se k němu. Muže i ženu
tvého zrození nespouštěj z očí
Chtivost boje dal ní i němu
Za okny duše se všechno zračí
i slova. Ostré břitvy s ostřím oře
co žene se prudce do oka divé
do oka divé bouře. Spoután spoře
Klidu plné i tolikrát hněvivé
lásky plné i lásky ohnivé
srdce je Tvé a jeho hlas zní
jak praskání ohně tak dychtivé
lačnící tolik lačnící po ní
Prudkost bdí a svírá Tvé činy
víru i věrnost na šíji vulkánu
tam jsi host který zná své viny
nechodíš daleko pro ránu
Jsi Marsem s duší divoké jiskry
výtvorem Héfaista v hříšné chvíli
kdy miloval ženu a svou vášeň neskryl
Snad jen do beraních rohů síly
ČTEŠ
Zodiac
PuisiOheň, země, vzduch a voda. Čtyři pradávné síly, které tvoří základ všeho živého. Setkávají se s moudrostí hvězd, jež po věky formují naše osudy. Každý živel dýchá jiným tempem, každé znamení pěje svou vlastní píseň. Je to šepot větru, co povznáší na...
