Obloha. Slunce domov i cesta
vědomí sebe i hřejivé záře
Svědomí vědomé, jsi ten jeden ze sta
Jen jeden ze sta se ke Slunci váže
V spletitých mlhách žhnoucí lázně
nalézáš to kým jsi a byl jsi minule
Kým budeš víš a bez trochy bázně
nalézáš místo kde vůlí je Tvá vůle
Velký rys co v hlubinách třímá
v hlubinách hřív divě planoucích
a v očích které hledí vždy vzpříma
ve vlnách emocí z hlubin tak dmoucích
kde hrdost se nevrací do své skrýše
před temnou nocí a před sebou sama
tam zná rvalý řev a ničím je tiše
a vším je výše, nikoliv jáma
ta která nosí Tvé jméno ráda
Ctihodná dáma už netuší nač
nebýti radno si nehlídat záda
protože dobře ví co vše je zač
Nehasnoucí šepot Tvůj dotek vzývá
jak plamen ohně co hedvábné má
srdce zlaté jako zlatá žíla
horlivě hoří, hořce se vlévá
Nosíš motýlích křídel křehkost
skrytou v své nepředčivé pýše
Motýlím křídlům patří i lehkost
se kterou povznášíš královské číše
Tak jako plameny bez nádechu
ani Ty planout nebudeš bez sebe
Tak jako nádech bez výdechu
hříva by nebyla hřívou bez Tebe
ČTEŠ
Zodiac
PoesiaOheň, země, vzduch a voda. Čtyři pradávné síly, které tvoří základ všeho živého. Setkávají se s moudrostí hvězd, jež po věky formují naše osudy. Každý živel dýchá jiným tempem, každé znamení pěje svou vlastní píseň. Je to šepot větru, co povznáší na...
