Typy výzkumných otázek podle zaměření
Výzkumné otázky lze rozdělit do několika typů podle toho, jaký je jejich hlavní cíl a jakým způsobem přistupují ke zkoumání zvoleného tématu. Mezi hlavní typy patří:
* Deskriptivní otázky (popisné)
* Srovnávací otázky
* Vysvětlující otázky (kauzální)
* Průzkumné otázky (explorativní)
Deskriptivní (popisné) otázky
Účel: Popisují vlastnosti, charakteristiky nebo rozšíření jevu bez testování vztahů mezi proměnnými. Jsou často využívány k pochopení základních aspektů tématu.
Příklad otázky:
* „Jaké jsou nejčastější příčiny pracovní neschopnosti v České republice?"
* „Kolik procent studentů vysokých škol preferuje distanční výuku?"
Vysvětlení: Tyto otázky se zaměřují na zmapování stavu věcí nebo existující situace. V rámci výzkumu jsou takové otázky užitečné pro získání přehledu a základních informací o tématu.
Srovnávací otázky
Účel: Analyzují rozdíly mezi dvěma nebo více skupinami nebo proměnnými. Cílem je zjistit, zda existují rozdíly v měřených parametrech.
Příklad otázky:
* „Existují rozdíly v míře stresu mezi pracujícími a studenty?"
* „Jaký je rozdíl v akademickém výkonu mezi studenty distanční a prezenční formy výuky?"
Vysvětlení: Srovnávací otázky jsou užitečné, pokud chceme porovnávat různé skupiny lidí, podmínky nebo okolnosti. Často slouží k analýze, jak se dvě proměnné liší, což může pomoci pochopit, jak dané rozdíly ovlivňují daný fenomén.
Vysvětlující (kauzální) otázky
Účel: Zjišťují příčinné vztahy mezi proměnnými. Zajímají se o to, zda a jak jedna proměnná ovlivňuje druhou.
Příklad otázky:
* „Jaký vliv má fyzická aktivita na úroveň stresu u studentů?"
* „Ovlivňuje socioekonomický status úroveň dosaženého vzdělání?"
Vysvětlení: Tyto otázky hledají odpovědi na otázky příčiny a důsledku, tedy jaké jsou dopady určité proměnné na jinou proměnnou. Tyto otázky se často testují pomocí experimentů nebo korelačních studií, které mohou odhalit příčinné vztahy mezi jevy.
Průzkumné (explorativní) otázky
Účel: Objevují a identifikují nové jevy, vztahy nebo faktory, často bez předem stanovené hypotézy. Tento typ otázek je často používán při výzkumu neprozkoumaných nebo málo známých oblastí.
Příklad otázky:
* „Jaké faktory ovlivňují motivaci studentů k účasti na dobrovolných aktivitách?"
* „Jaké jsou zkušenosti pracujících rodičů s home-office během pandemie COVID-19?"
Vysvětlení: Průzkumné otázky jsou vhodné pro začátek výzkumu v nové oblasti. Zajímají se o nové perspektivy, snaží se získat hlubší pochopení a často vedou k formulaci dalších konkrétnějších otázek či hypotéz.
Specifické příklady výzkumných otázek podle oblastí
Následuje několik příkladů výzkumných otázek ve specifických oblastech s vysvětlením, co by mohl takový výzkum zahrnovat:
Ekonomie:
* Deskriptivní otázka: „Jaká je průměrná míra inflace v České republice za posledních deset let?"
** Zkoumání historických dat a popis trendů inflace.
* Kauzální otázka: „Jaký vliv má zvýšení minimální mzdy na zaměstnanost?"
** Zkoumání efektů změny minimální mzdy na úroveň zaměstnanosti.
Sociální vědy:
* Srovnávací otázka: „Existují rozdíly v názorech na genderovou rovnost mezi generacemi?"
** Analyzuje postoje lidí různého věku a jejich rozdíly v názorech na genderové otázky.
* Explorativní otázka: „Jaké faktory vedou k rostoucímu zájmu o udržitelnost mezi mladými lidmi?"
** Zkoumá důvody, proč mladí lidé přikládají důležitost udržitelným praktikám.
Vzdělávání:
* Deskriptivní otázka: „Jaká je úroveň digitálních dovedností mezi českými středoškoláky?"
** Výzkum zaměřený na popis kompetencí v oblasti digitálních dovedností u mladých lidí.
* Srovnávací otázka: „Liší se úspěšnost studentů prezenční a distanční výuky v matematice?"
** Srovnání výsledků různých metod výuky na akademický výkon v konkrétním předmětu.
Tipy na formulaci výzkumných otázek
* Jednoduchost: Formulace otázky by měla být co nejjednodušší a konkrétní. Komplikované formulace mohou výzkum ztížit.
* Jasný cíl: Otázka by měla jasně směřovat k cílům výzkumu a být odpovídající zvolené metodologii.
* Měřitelnost (pokud jde o kvantitativní otázky): Výzkumná otázka by měla být formulována tak, aby odpovědi na ni bylo možné ověřit a změřit pomocí dostupných dat.
