Lídr - Strategické myšlení a vedení

Zásoby vůle

Souběžně v 90. letech 20. století s výzkumem Marka Muravena a jeho experimentem misek se sušenkami a ředkvičkami (viz. závěr z předchozí kapitoly) probíhal výzkum Roye Baustera, psychologa z Florida State University. 

Roy Frederick Baumeister (* 16. května 1953) je americký sociální psycholog, který se proslavil svou prací o sobě samém, sociálním odmítnutí, sounáležitosti, sexualitě a rozdílech mezi pohlavími, sebeovládání, sebeúctěsebezničující chování, motivace, agrese, vědomí a svobodná vůle.

Začal si všímat, že lidem, kteří musí při něčem projevit svou pevnou vůli, hrozí, že se její zásoby vyčerpají. Kuřáci, kteří vydrželi dvacet čtyři hodin bez cigarety, jsou ve velkém nebezpečí, že podlehnou pokušení nejen si zapálit. Ale jejich vůle klesne na tolik, že neodolají ani pokušení na zmrzlinu nebo jiných drobnostech. A jejich vůle klesne na úroveň malých dětí.

Osoby závislé na alkoholu, které si odepřou oblíbené pití, fyzicky zeslábnou a budou mít horší výsledky v kondičních testech. Nebo lidé, kteří drží dietu, jsou ochotnější podvést svého partnera. Přitom nejde o tu dietu, ale o to, jak příliš vyčerpali svou vůli seberegulace. 

Vypadá to, jako kdyby měl každý k dispozici jen omezené množství vůle. Přitom konkrétní velikost kapacity je individuální. Jakmile ho vyčerpáte, jste k dalšímu pokušení bezbranní nebo minimálně v horší oslabené pozici. Přitom vědci zjistili, že nejvíce pevné vůle máme ráno. Za předpokladu, že byl spánek dostatečně kvalitní, došlo i k regeneraci vůle a načerpání duševních sil.

Roy Frederick Baumeister se věnoval například tomu, proč jsou ve sportovních soutěžích týmy, které hrají na domácím hřišti hůře či se nacházejí v nevýhodě, nebo proč porota častěji u soudu osvobodí zločince atraktivního vzhledu. 

Posledních patnáct let se věnoval výzkumu pevné vůle. Například jak přestat jíst sladkosti, přestat vnímat rušivé vlivy, udržet na uzdě svůj hněv, vydržet ponořené ruce v ledové vodě. Všechny tyto studie prokázali, že u lidí vystavené situaci vyžadující pevnou vůli, se jejich vůle časem vyčerpává. 

Úkoly zaměřené na soustředění nevedli k tomu, že se zkoumané osobě zhoršovalo soustředění, i když výsledky naznačovali zhoršení výkonu, nýbrž osobě docházela fyzická a duševní síla. Která vedla k efektu podobnému ztrátě soustředění. Jednoduše byli vyčerpaní. 

Jiné jeho výzkumy z odoláváním pokušení na sladké, vyčerpali vůli tak, že testovaný subjekt začal prokrastinovat. Vypadalo to, jako by každý projev pevné vůle čerpal energii ze stejného zdroje ať už šlo o fyzickou nebo duševní sílu. Pokaždé, když člověk projeví pevnou vůli, fyzicky ho to oslabí.

Tato pozorování vedle Baumeistera k hypotéze, že sebekontrola funguje stejně jako svalstvo. Pokud ji používáme, unaví se. Pokud si vůle neodpočine, může to vést k duševnímu vyčerpání, depresím a vyhoření. Vyčerpaná vůle, nastartuje ztrátu chuti do života, projevy lenosti a prokrastinace, ztráty soustředění, ztrátu fyzické síly, ztrátu ambicí a životních cílů. 

Takže se poté člověk začne cítit neschopně, je na sebe naštvaný a ztrácí pocit sebehodnoty a sebevědomí. Je letargický, ležérní a vyhýbavý, stydí se za sebe, protože by přece měl být plný elánu a necítit se špatně, když má cokoliv udělat.

Kdykoliv musíte zpracovat nějaký podnět, překonat rušivé vlivy, zvažovat alternativy nebo se přimět udělat něco obtížného, pokaždé při tom spotřebujete určitou dávku ze zásob své pevné vůle. Platí to i pro triviální rozhodnutí, například vybrat si některou ze dvou značek pracího prášku, vybrat si jogurt ze záplavy různých příchutí. Protože jakmile váš mozek a tělo potřebují něco řešit a plánovat, začínáme používat své duševní svalstvo sebekontroly.