Další den.
Další den a já neustále cítím tu bolest. Naučit se znovu vstávat, znovu jezdit autobusem do školy i ze školy, znovu se začít bavit s ostatníma, znovu se naučit dívat na filmy, znovu se naučit jíst a spát bez toho jednoho člověka na kterým vám tak záleželo. Určitě všichni znáte ten pocit, kdy s jedním člověkem trávíte maximum času a poté zmizí. Nezvyk. Cítíte se osamoceni.
Je ale důležité si tím nelámat hlavu. Je to naprosto normální. Jeden den se cítíte jako kdyby vás přejel vlak , a druhý den se cítíte o něco lépe jako kdyby se nic nestalo. Je v tuto chvílí dobré si najít nové aktivity a nějakým způsobem to dostávat z hlavy, abyste na to tak často nemysleli. Nejlepší terapií je určitě fyzická činnost.
"The best psychological therapy is to destroy yourself physically"
Moje takové heslo.
Už asi 5. den chodím běhat a musím říci, že se mi vždy udělá líp. Dnes jsem nešla, protože mám jiné povinnosti a chtěla jsem napsat můj další text o tom jak se cítím.
Určitě víte, jaký to je když nemáte možnost nikomu říct jak se cítíte, co prožíváte a jak se máte.
Co jsem zpozorovala na tom co teď cítím je , že se to projevuje i na fyzické stránce. Je mi od rána do večera zle a nemůžu nic pozřít. Mám jednu nemoc, neboli ibs. Syndrom dráždivého tračníku. A musím říci, že se to teď dost projevuje i na tom. Neustálý průjem, který už trvá 5 dní. Od doby, kdy mi začali úzkosti a stres. Ale děje se to normálně i bez nějaké nemoci.Nevolnost a bolest břicha, hlavy a svalů. Můžeme zpozorovat vždy když máme nějaké stresové období. Ať už je to jen důležitý test z matematiky ale i právě ze zlomeného srdce.
Je to normální věc, tělo na to nějak reaguje pokud jste v takovém stavu dlouhodobě.Proto je dobré se i o to tělo starat. Jíst vyváženě a jíst lehce stravitelné věci, abychom nezatěžovali trávení. Pít dostatek vody.
Popravdě ani pít mi není teď příjemné, protože mám neustále sevřený žaludek. Jednoduše prostě nemám hlad ani žízeň.
Ještě mě čekají nějaké plány na dnešek a pokusím se trochu i pobavit. Popravdě ještě jedno téma bych měla.
Popravdě, každý si rozchodem prochází jinak. Každý třeba není tak silný, aby to vůbec zvládl. Už bylo hodně případů, kdy se kvůli rozchodu i lidé rozhodli pro sebevraždu. Ale je tohle nutné?
Vím, je to těžké. Ale je dobré mít v hlavě srovnaný to, že když vás někdo opustí, zradí, lže vám do obličeje. Buďte rádi, že jste o někoho takovýho přišli. Pokud něco takového nastalo, je dobré si uvědomit, že život jde dál a nejlepší je obrátit ten smutek na vztek. Proč byste se měli trápit kvůli někomu , kdo si vás očividně nevážil a poslal vás do háje? A k tomu vám lhal? Lháře nikdo v životě nechce. Vy jste neztratili jeho, ale on ztratil vás. Vy jste tu vždy chtěli pro něj být, i kdyby se stalo cokoliv, ale ten dotyčný/á? Očividně ne. Proto si vás nezasloužil a je dobré si nastavit vyšší standarty a posunout se na vyšší level než je on. Proto nikdy nedělejte žádné blbosti a neponižujte se. Vždy se snažte být tím lepším, než je on/ona. Já už udělala tolik těchto chyb a lituju toho, ale alespoň jsem se ponaučila a dávám vám radu. Zaměřte se na sebe a udělejte ze sebe nejlepší verzí vašeho já. Bude vám tak nejlépe. To mi věřte.
Vše jednou končí, ale opět začíná. Tak je to vždy.
Pokud vás něco teď trápí, držte se. luv ya all.
