"All These years"/CZ/ Thomas Sangster

1. Salty eyes

Vítr vlál do vlasů a slunce pražilo na rozsáhlý Plac.
Už je to dávno, co se chlapec obtěžoval prosit bohy o pár kapek vody, které by spadly z nebes. Tráva žloutla z přílišného sucha a malé jezírko u zdí se rok po roku zmenšovalo.

Náctiletý chlapec se zvedl z trávy a se zasyčením se kulhal připravit ke spánku. Stále je ještě vyčerpaný z bolestí, které ho po nocích nutí k slzám.
Slunce se blížilo k zemi. - Nejspíš.
Zdi znemožňují výhled kamkoliv. Avšak, nelze zahlédnout ani živáčka. Ptáci, plazi a ani hmyz. Někdy je to příjemné, ale celé dny poslouchat pouhé šumění větru za tmi nahání husí kůži.
Někdo by si mohl myslet - Jak může žít, když nemá co lovit?
Odpověď je jednoduchá a stačí říct pouhým slovem - Klec..
Každý den se několikrát otevře a vydává svůj komfort chlapci. Od snídaně po večeři až k oblečení. Nic by nechybělo, až na důkazy jiného života.
Chlapec už však přivykl nynějšímu životu. Nejdřív se rval jako lev. Pak pochopil, že nemá smysl plýtvat energii na nemožné.

Nebe bylo černé jen pár hvězd se pyšnilo. Měsíc měl však svůj velký den, kdy lenošil a neobtěžoval se vycházet. Chlapec však věděl, že se druhého dne zase objeví, protože nov není nekonečný.
Tmavé oči se rychlostí blesku otevřely. I za tmy se v nich obrovské slzy leskly na míle daleko. Jeho bolest byla zjevná. Ale jaká bolest? Mohl truchlit nad svou fyzickou bolestí a nebo snad nad svou maličkostí, které se nedostávalo tolik pozornosti, kolik by každý z nás potřeboval.
Klubíčko neštěstí se cukalo s návaly vzteku a lítosti. Vzlyky se jen tiše nesly travnatými loukami.
Jeho jedinou útěchou se opět stal jen vzduch, který ho obklopoval..

_______________________________________________________________

Ahojky, tak nám to hezky začíná :) 
Hlavně si prosím vás nemyslete, že takovýhle nesmysly budou pořád, ale někdy je docela dobrý zmást a napnout v očekávání :D

Těším se na vás v další kapitole :*
Kájuška