Temné oči (Zbierka Básni) /COMPLETE/

Proč Pane Tyrane, proč? (CZ)

Na sobě nosí cizí pach,

tak rád by ho ze sebe smyl.

Každou noc ho ukolébává strach,

který tak nedobře před všemi kryl.

Pět dní v týdnu hrozně trpí.

Obelhávání vlastní mysli už dávno není ono.

I když je dennodenně proti,

oni mají hlavní slovo.

Kolikrát předstíral chřipku.

Hrál si na mrtvého

jenom aby neutržil další bitku,

z níž nevzniklo nic příjemného.

Tak jak včera tak i dneska,

nemá žádnou šanci.

Zbledl strachem, co když ho dnes opět potká?

Vyhnout se mu dá však práci.

Jak by mohl,

když jsou spolužáci.

Poslední na co se zmohl bylo odletět

jak zbabělí ptáci.

Bohužel, s prostřiženými křídly se nedá létat.

Než se vzpamatoval, padnul k zemi.

Udeřil ho silný nával, tyran se začal vztekat.

Ubohý uprchlík byl zahnán, mezi čtyři stěny.

Tahání za vlasy,

jeho mocná ruka přiložena k třesoucím se ústům.

O tři roky mladší oběť hledá únikové trasy,

bohužel to nepomáhá, musí zůstat.

Jak to, že osmnáctiletého mladíka

nehecuje pocit viny?

Oběť zmáhá panika,

nehorázný nával špíny.

(Oběť)

Jako bych mohl v noci spát

nebo se tvářit alespoň trošku směle?

Zbývá už jen se bát,

Tyranovi otisky mám po celém bledém těle.

Řekni Bože, za co mě trestáš?

Vážné chceš, abych se vzdal?

Vzteky bořím stěny mého města,

svět mě odrovnal.

Nebudu lhát,

odejít fakt není těžké.

Ty nevidíš to snad?

Z mé mysli odešlo všechno to hezké.

Utěšoval mě, ptal se, proč brečím.

Prý se nic špatného neděje.

Nikdy jsem nevěřil těm jeho řečem.

Nedokážu s tím žít, vzdávám se, ať mě to zabije!

Probouzím se v nemocnici,

hledím na své podřezané žíly.

O tom jestli jsem vážně mrtvý,

nemusím uvažovat ani chvíli.

Ptali se proč,

ptali se na strašně mnoho.

Hledali tisíc důvodů,

ale já jsem si nevybral ani jeden z toho.

Skončil jsem na práškách,

ztratil jsem sebe.

Pár dní jak na vážkách ,

ale přece jen bych rád navštívil nebe.

Nedokážu odpustit

a už vůbec ne zapomenout.

Jak něco takového vůbec mohli dopustit?

V mé hlavě se odehrává drama, ten osudný kout.

Přesně v tom koutě jsem se stal kusem hadru

bez práva či milosti.

Pouze já vím dodnes pravdu,

o jeho konání a zvrhlosti.

Pane Tyrane, je mi tě líto.

Všechno dobré uvnitř mne si mi vzal.

Nikdo jiný neví to.

Čerstvé rány, mrtvé tělo a bolest- toť vše co si mi dal.

Už nikdy nebudu takový jako dřív,

nebo alespoň dlouhou dobu ne.

Abych byl psychicky zdravý, dennodenně bojuji a musím dřít

a ty se směješ, jakoby nic a to mě štve.

Před očima mám stále mlhu,

hvězdiček mihot,

Milý Pane Tyrane, děkuji.

Zničils mi život.

Ako ste túto báseň pochopili? Dúfam že je všetkým jasné, čo sa tam vlastne dialo :)