Jiný ... ale přece stejný

Cesta do " pekla "

Ahoj jedna kratší kapitola :) vote a koment potěší :)

Obléknul jsem se a vyrazil do koupelny . Dnes jsem si vzal bílé triko, černé úzké kalhoty a šátek okolo krku.
Koukal jsem na sebe v zrcadle ... A chtěl jsem ho rozbít ... Pěstí ...

Šel jsem dolů. A u stolu seděla mamka s tátou a snídali.
,, Vezmu si to do ruky," řekl jsem a napil jsem se džusu.
Vzal jsem batoh a šel si pro kabát ...
Začínal podzim, takže pořád pršelo a byli šero.
Otevřel jsem dveře.
,, Ahoj Matty," ozval se táta ... Neodpověděl jsem a udělal první krok do pekla ...
Jen co jsem vyšel ven ... Uviděl jsem ho ... Našeho debilniho souseda ...
Je tomu půl roku co mě sral tolik , že jsem mu otrávil psa ... Jeho jediného přítele během chvilky....
Z nenávisti ...

Nakonec svého otráveného psa zakopal na zahradě ...
Hodně mě naštval a já byl sám překvapený že jsem to udělal...

Nemáme se rádi už od mala... Je hodně zlý a stačí malo aby se naštval ...
Jednou jsem v noci přelezl plot a zboural jsem mu vyskládané dřevo ... I tehdy mě ten hajzl viděl ... Všichni mu říkají Willi, ale pro mě to vždy bude jen hajzl ...
Ráno potom jsem našel ve schránce list papíru s nápisem : To ti nedaruju, jaké by to bylo kdybych ti vzal něco co miluješ a ani o tom nevíš ?? ... Pamatuj ... Nejsi jediný kdo umí být svině...

Udělal jsem pár kroků a slyšel jen : ,,buzno" ...

Přišel jsem ke škole a jak jsem se tqk blížil chtělo se mi tam míň a míň.

První koho jsem viděl byli Tesáci ...
Náš basketbalovej tým...
Byli to ti nejoblíbenější kluci na škole, že kterých jde strach, protože to jsou opravdu korby ...
Ale znáte to, každej má holku .. Zpravidla tu nejhezčí ze školy...

,, Matty, heeej Matty" ozvalo se za mnou...