Hippie
Slyším zpěv ptáčků a cítím hřející slunce ve tvářích.Ikdyž jsem už dávno vstala,tak si ještě představuji nemožné.Konečně se mi podařilo otevřít oči a tak jsi jdu pustit gramofon s mamčinýma Beatles.Po pár minutách poslouchání jsem si šla udělat do kuchyně zelený čaj,který byl na vyhození,protože jsem ho moc dlouho nechala vyluhovat když jsem jen tak zírala do neznáma.Probrala mě však zpráva.Byla to moje nejlepší kamarádka Lo.
Lo:"Dobré ráno :)"
"No spíše poledne xD'' napsala
Vzdychnu a podívám se na hodiny.Je půl jedné.Myslím,že jsem to s těma písničkama neměla tolik přehánět.
Já:"Už jsem náhodou dlouho vzhůru :)"
Lo:"Ale prosim tě,vždycky pozdě vstáváš xD"
"Půjdeš teda s pařezem ven?"
(Tak jsme říkali Elvisovi)
Já:"Ale jo půjdu :)"
Vůbec se mi s ním nechtělo,ale to bude tím jak se před novýma lidma stydím a nebo spíš,že jsem nikdy sama s klukem venku nebyla.Ikdyž to zní divně.
Lo:"Líbí se ti?"
Tak dlouho jsem přemýšlela až napsala "Jsi tam?"
Já:"Ani ti nevím.Ještě jsem ho ani pořádně neviděla.''
Lo:"Nedělej já vím,že jo"
Já:"Já opravdu nevím,ale řeknu ti to až po venku s ním:)"
Lo:"No jo,ale stejnak jo xD"
Potom už nenapsala a udělala jsem si už další čaj,který byl už dobrý.Vzala jsem ho a šla jsem do pokoje.Mezitím mi dohrála deska a tak jsem ji dala od znova.Ách,jak já miluji ten zvuk gramogonu.Je to daleko lepší než to poslouchat na mobilu.Protože nikdo nebyl doma,no aspoň jsem v to doufala,dala jsem ho tak nahlas,aby to slyšela celá moje vesnice.Pak jsem vylezla na střechu a sosala poledne.Jak jsem dopila čaj,šla jsem do koupelny se upravit.
Po chvíly jsem se zadívala do zrcadla na svůj odraz.Zelené oči,tmavě blond vlasy sahající až pod prsa a úzký pas s tlustýma nohama.Řekla jsem si,že je potřeba něco změnit.První jsem zkontrolovala kolik je hodin.Okey,mám dvě hodiny čas.Vzala jsem si ze skříňky červenou barvu a začla barvit.
Jak se to nechalo působit zabzučel mobil.Bylo to upozornění,že se koná kalba na konci léta.Pod tím byl podtitulek:"Pojď me se zlít tak,že celý školní rok prospíme''
Chvilku jsem si to začala představovat jak to mám já ve zvyku až do chvíle kdy mi ten mobil znovu zabzučel,ale tentokrát,abych si šla umýt vlasy.Když jsem si je doumyla,obmotala jsem hlavu ručníkem a šla jsem si vybrat co na sebe.Po minutě přemýšlení do mého pokoje přišla ségra a začala do mě valit:
"Stiš si tu strašnou hudbu.Víš jak je barvení škodlivé?Víš vůbec jak vipadáš?Vipadáš jak coura."řekla jako by věděla všechno nejlíp.
Do té doby co řekla,že vipadám jak coura jsem ji ignorovala,ale po těch pár větách jsem ji měla dost.Zavřela jsem před ní dveře až jí to praštilo do nosu.Bylo mi to jedno.Sakra,začlo mě to mrzet a šla jsem se jí omluvit.Dost na mě vystartovala,pak nevím co mě popadlo,ale ukázala jsem peace a zařvala mír.Co bylo v tom čaji nechápu.Stejnak mi bylo líp.
Potom jsem měla jen třicet minut,tak jsem popadla vínové svetrové triko,černé kraťase s květinovou čelenkou a šla jsem si rozčesat vlasy v tom spěchu,že to nestihnu jsem se zapoměla nalíčit.
Když jsem uchytila kolo,dala nohy na pedál a ruce na řidítka.Rozjela jsem se a ucítila jsem vítr ve vlasech.Ten pocit je nepopsatelný slovy.
Tak tohle je první kapitola.Doufám,że se vám bude líbit a zároveň omluvte můj pravopis.
Budu ráda za kladné i záporné komentáře.
Eliz
