"Proč jsi vlastně utekla?"

318 31 2
                                    

Jo to máš pravdu. Konečně má Nash někoho kdo ho udrží nad vodou, tak jako ty mě." Řekl Matthew a chytil mě za ruku.
Ruku v ruce jsme šli uličkami, které vedly k nám domů. Ani jeden z nás neměl potřebu mluvit, jen jsme si užívali to nádherné ticho. Když jsme procházeli kolem parku, tak se Matt zastavil. "Pamatuješ? " řekl a usmál se.  "Jo, pamatuju. " "Proč jsi vlastně utekla? " zeptal se mě opatrně. Nevěděla jsem jak mu říct, že mě vyděsil. Po chvilce přemýšlení nad tím co řeknu, jsem promluvila. "Nevim jak ti to vysvětlit, " odmlčela jsem se "vyděsilo mě to... né že bych se bála nebo tak, ale nečekala jsem to, nebylo to takový to jak ukazujou ve filmech atd.. " Když jsem se podívala na Matta tak měl úsměv od ucha k uchu. Nechápala jsem. Jenom jsem vnímala to jak se jeho rty přibližují k těm mým...

**RÁNO **

Probudili mě sluneční paprsky, které mi svítily do očí. Víčka jsem přitiskla více k sobě a převalila se na druhý bok, tak aby jsem byla zády k oknu. Jako naschvál začal zvonit hlasitě mobil. "Sakra jakej debil mi volá brzo ráno?! " začal se rozčilovat Matthew. "Ať jsi kdo jsi, tak tě Stejně zabiju. " prohlásil Matt do telefonu poznámku, nad kterou jsem se musela zasmát. Podle hlasu z telefonu jsem nepoznala kdo Mattovi volá, ale vim jistě, že to byl nějakej kluk. "Hm. Jo. Čau. " Viděla jsem, jak dává mobil zpátky na stolek a otáčí se na mě. "Jak jsi se vyspala? " "úžasně " odpověděla jsem jednoduše a usmála se. Ještě jsme se asi hodinu váleli v posteli a povídalo si. "Jdeme se nasnídat? " zeptal se Matthew. Jednoduše jsem kývla hlavou na znak souhlasu. Ruku v ruce jsme si to kráčeli dolů do kuchyně kde nás čekalo nemilé překvapení. "A-ahoj ma-mami " vykoktal ze sebe Matt. "Chlapče máš veliký problém. Amy ty se běž okamžitě obléct, odvezeme tě domů. " hned jsem běžela nahoru do Mattova pokoje se obléct. Matthew šel hned za mnout. "Promiň nevěděl jsem, že budou doma, měli přijet až večer. " začal vyšilovat. "To nic, bude to v pohodě " utěšovala jsem ho. Jen se na mě podíval s bolestí v očích a odešel dolů. Jelikož jsem byla už oblečená, šla jsem za ním. Dole už čekala Mattova mamka, moc nadšená nebyla. Nasedli jsme do auta a jeli k nám domů. Celou cestu panovalo v autě ticho. Před naším domem stála už i moje mamka. "Sakra. " řekli jsme s Mattem téměř ve stejnou chvíli.
****
Dneska taková kratší část:) moc Děkuju za votes u minulého dílu:)
Pokusím se zase přidat část co nejdřív:)
Takže čtěte, komentujte a nezapomeňte dát hvězdičku ^^

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 06, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Love or Friendship?Kde žijí příběhy. Začni objevovat