*18

21 1 0
                                    

Došla jsem do kuchyně za Martinem a už byla v pohodě. Dave mě rozveselil. "měl by sis mě hlídat" "jak to?" chytl mě za boky. "tvůj brácha to na mě zkoušel ale já mu řekla že jsem zadaná a on to pochopil, plácnul mě přes zadek a ještě mi ho pochválil" řekla jsem se smíchem. "tak on tě může plácat přes zadek a já ne? to není fér"řekl uraženě a otočil se ke mě zády. Byl roztomilej. "ale notak on mě plácnul přes zadek a tys mi koukal na prsa tak není to to stejný?" "ne není on si šáhnul"řekl s šibalským úsměvem musela jsem se mu smát. "musím to říct Danovi"řekla jsem smutně a sklopila zrak. "řeknu mu to já ano zlato?" pevně jsem ho obejmula a zašeptala děkuju myslím že se usmál. Po chvíli se zeptal"půjdem koupit něco k snídani a rovnou i něco na oběd?"  "půjdu s tebou ale nic si nedám" "proč?"koukal na mě nechápavě. "nemám hlad" Kdybych mu řekla že drží dietu asi by mě zabil. Nakrčil obočí. "co je?" "nic" udělal normální pohled. Asi něco tušil já to ale rozebírat nechtěla a nechala ho být. Šla jsem do Martinova pokoje pro mobil. Když jsem ho otevřela a koukla se na displej měla jsem tam 2 zprávy. Od koho jinýho než od Dana. Ahoj můžeme se dneska sejít? chtěl bych si promluvit. napiš mi kdy se sejdem. miluju tě. A ta druhá zpráva. Krásko, jak to že se mi neozíváš udělal ti Martin něco jestli jo ať si mě nepřeje. Jedinej kdo mi tady ublížil byl Dan.  Trochu se mi do očí nahrnuly slzy ale já je potlačila. Po chvíli jsem slyšela mé jméno"Teri jdu do tý billy jdeš se mnou?" Rychle jsem seběhla schody a došla za Marťou. "ne ne já tu počkám"usmála jsem se. "neplánuješněco s Dejvem že ne?"  "ne neboj"  "stalo se něco jsi nějaká smutná" koukl se na mě starostlivě. "Dan mi napsal"  "teri jestli se chceš k němu vrátit řekni mi to"  "ne nechci"  "ale pořád ho miluješ že jo?"  "ale tebe víc"dala jsem mu pusu.  "miluju tě" opřel si čelo o to mé. "miluju tě". " Jdu se oblíknout a skočim tam" "dobře"Martin se šel tedy oblíknout a já si zatím pustila očko a odepsala Danovi. Taky bych si chtěla promluvit je tu něco co by si měl vědět a myslím že tě to nenatchne. Dneska ve 12 u fontány. Odeslala jsem mu to a dál poslouchala očko a projížděla sociální sítě. Najednou mě někdo chytl za ramena. Byl to Martin. Naklonil se ke mě a dal mi pusu na tvář"tak já jdu za chvíli jsem zpátky kdyby se něco dělo zavolej"  "neboj nic se dít nebude"jen se usmál a odešel. Po chvíli jsem se začala nudit a tak jsem šla za Dejvem. "ahoj můžu dál?" zeptala jsem se ho mezi dveřma. "ty můžeš vždycky"usmál se na mě, úsměv jsem mu oplatila. "co budem dělat"zeptala jsem se po chvíli ležení na jeho měkké posteli. "co chceš"  "nevím"pokrčila jsem rameny. "kouknem se na nějaký film?"  "jo můžem něco vyber" Po chvíli začal film, podle názvu jsem poznala že to je horor. nerada se dívám na horory protože se bojím a vždycky se k někomu tisknu. Dave má postel , na tu jsme si lehli a naproti ní má na zdi přidělanou televizi takže sme na to v klidu vyděli. Než film úplně začal začala jsem prostestovat. "proč zrovna horor" "protože jsem ho ještě neviděl a lidi říkají že je dobrej" "já nechci horor budu se bát"  "to ale nikomu nevadí" "dobře ale nejspíš budeš mít úplně rozdrcenou ruku a strašně zmačkaný triko" jen se zasmál. Leželi jsem vedle sebe už asi půl hodiny a já jsem ucítila Dejvovu ruku na mým stehně. Lehce mi to stehno hladil jen jsem se nad tím usmála a nechala to být. Tenhle horor byla zrovna lekačka takže jsem sebou vždycky cukla a zmáčkla mu triko. On mi dal ruku a já skoro po celou dobu filmu mu mačkala ruku jednou už fakt sykl bolestí. Zrovna byl film v tom nejnapínavějším a tak trochu i nejstrašidelnějším když někdo....

AHOJ SEM ZDE NECHALA JSEM VÁS NAPNUTÉ:) DOUFÁM ŽE SE VAM DIL LIBIL A DNESKA V NOCI OČEKÁVEJTE DALŠÍ DIL MAM VAS RADA

TO JE SNAD SENKde žijí příběhy. Začni objevovat