Krátké Mrtvé Povídky

Kniha

 Když jsem našel ten balíček, netušil jsem co je to zač a že mi to změní život. No, změní... pokud je smrt změna, budiž.

 Menší obdélníkový balíček zabalený ve staré špinavé látce, která páchla po hnilobě a byla svázána nějakým koženým řemenem. Řemene a látky jsem se zbavil, ale k jádru jsem se nedostal. Pod látkou byla černá fólie, na které byly nějaké znaky a nápisy. Vypadalo to na směsici starých jazyků, hebrejština, sumerština a snad mrtvá babylónština? Zvláštní. Co tak prastarého se skrývalo na dně dědovy studny?
Uvidíme.
Fólií jsem opatrně prostřihl a konečně jsem zjistil co balíček je.
Kniha.
Hodně zvláštní kniha. Celá její vazba byla černá a zamazaná snad vazelínou? Ne ne, strašně to zapáchá, jako síra a benzín. Jako kdyby tu knihu vytáhl někdo ze samotného pekla. Opatrně jsem knihu očistil a před jejím otevřením jsem si pořádně prohlédl její zevnějšek. Opravdu nedokážu určit z jakého materiálu vazba je, ale krom špinavosti od síry je v perfektním stavu. Na zadní straně úplně dole jsem našel značku. Byla do vazby vyřezaná a znázorňovala hlavu kozla v trojúhelníku.
Bafometova pečeť.
Takže jsem nebyl daleko od pravdy s tím peklem. Je to snad nějaký satanský svazek? Začíná se mě zmocňovat zvláštní pocit. Strach a vzrušení. Prsty jsem přejel po hrubé vazbě a nijak jsem ani nezaregistroval že plamen svíčky zaplápolal v neviditelném vánku. Neviditelný, ale hrozivě přítomný.
Opatrně jsem knihu otevřel.
Hned na první stránce byl ručně psaný nápis v latině. Jak vím že ručně psaný? Styl takového písma neexistuje. Papír byl hebký a zároveň strašně nepříjemný na dotek. Pomalu, lehce a obezřetně jsem přejel po nápisu. Co to?
Písmena se lehce rozmazala. Jakoby to někdo psal před chvílí. Nemožné. Soustředil jsem se na nápis.

,,Jen Ďábel může citovat. Jiní hledí do tváře smrti"

 Jsou to jen slova, ale zapůsobilo to na mě jako výhrůžka, hrozba zašeptána přímo do ucha. Otočil jsem na další stránku.

 Pomalu jsem listoval a hrůza se mne zmocňovala čím dál víc. Odporné texty v mrtvých jazycích, makambrózně odporné kresby znázorňující mučení, popravy, nechutné sexuální výjevy a rituály. Kdo tohle napsal? Komu se v hlavě zjevil nápad dát své zvrhlé myšlenky do takové knihy?
Kniha měla snad skromných sto listů. Sto listů ohavností, jedovatých kleteb a ilustrací.
Na poslední straně bylo ovšem něco, co do knihy nepatřilo. Krátký, anglicky psaný text. Spíše blábol.

,,Otevři a zjistíš nikoho živého. Přečti a vzbudíš hranaté a špinavé. Dotkni a strpíš hladové. Jsi mrtvý."

 Kdybych teď knihu zahodil, zničil, daroval, nepomohlo by to. Kletba započala a na jejím konci byla smrt černá a vševidoucí.

Říká se že čtení knih je bezpečná záležitost...

...kdyby mě tahle kniha nezabila, věřil bych tomu.