Arteria

I.

Z ALEXANDROVA DENÍKU

23.3. 1738
Konečně! Konečně to vyšlo! Podařilo se mi vytvořit strážce pro mou dceru! Nejsou to tak úplně lidé...je to uměle vytvořená forma života. Tak dlouhou dobu jsem se o to pokoušel....a teď...po roce to vyšlo! Už jsem v to ani nedoufal. Vytvořil jsem tři odlišnè tvory, kteří budou hlídat Arteriu...Grunt, Kaernk a Brute Jsou to zatím... "Prototypy" které časem trošičku vylepšit a naklonovat....jestli vše půjde tak jak má, propustil bych všechny mé dosavadní sluhy, kuchaře i chůvy a všechny tyhle práce by zastali oni...pokud budou v tomto směru dostatečně inteligentní. Snad se mi mé plány vydaří...

O 10 let později

Převalím se na druhý bok, aniž bych otevřela oči. Náhle někdo vejde do mé komnaty. "Blergh" Je to Grunt. "Ale no tak...ještě chvilku..." zaškemrám a strčím hlavu pod polštář. "Bleee-eergh" s povzdechem otevřu oči. Grunt-kuchař stojí u mé postele a v rukou drží nádherný narozeninový dort. Do široka se na něj usměju. "Vždyť já mám narozeniny! Děkuju ti!" Vyskočím z postele a dám mu pusu na tvář. Rychle se běžím obléct do svých šatů a pak za otcem do knihovny. Cestou potkám dalšího Grunta, tentokrát strážce. Tak nějak nechápu proč se všichni jmenujou Grunt, Brute, nebo Kearnk. Ale to je fuk...a jim zřejmě taky. Proběhnu hlavní halou rovnou do Archivů. Otec sedí v jedné z mnoha místností a něco sepisuje. "Ahoj tati!" zakřičím a začnu poskakovat směrem k němu. Vzhlédne od nějakého dokumentu, který si právě čte. "Ach, dobré ráno má drahá. Všechno nejlepší k tvím narozeninám." popřeje mi a pak si mě prohlédne od hlavy k patě a zamračí se. "Arterio to nemyslíš vážně...snad nechceš na dnešní slavnostní hostinu jít oblečená takhle..." podívám se na své staré, ale oblíbené šaty. "A co je na nich špatného? Povzdechne si. "Vždyť se na ně podívej..jsou staré a vytahanè a prostě otřesné...a začni se trošku chovat jako dáma...Grunte!" zavolá si na jednoho z Gruntů.
Ten je běhdm chviličky tady a ve rukou drží krabici. Otec se na mě usměje. "Tady jsem ti dovolil koupit menší dárek...ovšem to nejlepší překvapení teprve přijde." Usměje se a já si s radostí cezmu od Grunta krabici. Zvědavě ji otevřu. Zavísknu si. V krabici jsou úhledně sloužené dívčí jezdecké šaty. "Děkuju ti!" Vykřiknu a padnu mu kolem krku. "Dobře, ale teď se běž převléct. Kuchaři již chystají hostinu...Budeme slavit." Pousměje se. Povyskočím si a odcupitám zpět do své komnaty.

Další část je tu...doufám že se vám líbila. Ze začátku bude příběh spíše komický, ale po tom, co se na hradě Brenenburg objeví Daniel to teprve začne :)