original love ♥

SLZY

Před domem jsme se rozloučili a každý si šel po svým.
Vyšla jsem schody do pokoje a posadila se na postel, chvíli jsem přemýšlela o tom co mi před chvílí Derek řekl, ale pak jsem zjistila že už dlouhou chvíli čumím do zdi.
Tak jsem se šla raďeji osprchovat, vlezla jsem do sprchy a pustila na sebe vlažnou vodu, a cítila jsem úlevu že ze mě všechny ty pocity spadly, všechno se spláchlo spolu s vodou, a já se cítila dobře, po velice dlouhé době.
Navlíkla jsem na sebe pyžamo a hupsla do postele,
A pustila si Bring me the horizon a napsala Derekovi kdy si promluvíme, po chvilce mi napsal že se zítra sejdem ve Starbucks a vše si vyříkáme,
Zhasnula jsem mobil a pomalu usínala.

Vzbudila jsem se odpočatá, a když jsem se chtěla podívat kolik je hodin, zjistila jsem že za poslouchání neustále muziky se mi vybyl mobil,
Dala jsem ho na nabíječku a zalezla do koupelny kde jsem si opláchla obličej a vyčistila si zuby.
Nakonec jsem se rozhodla že se půjdu projít na čerstvý ranní vzduch.
Oblékla jsem si široké černé tepláky, tričko a černou mikinu, jako blesk jsem seběhla schody a nazula si okopané bílé conversky, a vyšla ze dveří... vůbec jsem netušila kam bych tak mohla jít, nakonec mě napadl potůček s malým opravdu malým vodopádkem na konci lesa.
Šla jsem krásně barevným lesem, všude byla oranžová, žlutá, červená, a někde i zelená, ale prostě to mělo svoje kouzlo.
Konečně asi za hoďku namáhavé chůze do různých kopečků a kopců, jsem dorazila do mého určeného cíle.

Chvilku jsem šla podél potůčku, který vedl k vodopádku.
Před vodopádkem byla stará strouchnivělá lavička, která toho už hodně prožila.
Sedla jsem si na kamen před vodopádkem, zavřela oči a jen si užívala chvilku ticha a svobody.

Už se začalo stmívat tak jsem se vydala zpět domů to jsem ale nevěděla co mě tam čeká.
Na malé verandě u našich dveří, se opíral o dřevěné zábradlí Derek, když mě spatřil zamával mi na pozdrav a čekal až dojdu k němu.
"Ahoj, co tady děláš?,,
Řekla jsem a čekala co odpoví.
"Můžu jít dál?,,
Ignoroval moji otázku a ukazoval na dveře.
Přikývla jsem a strčila klíč do dveří, odemkla jsem a podržela Derekovi dveře aby mohl vejít.

Seděli jsme mlčky v pokoji a a čekali než ten druhý promluví, byla jsem ráda že konverzaci začal Derek.
"Chci ti to říct,,
Vydechl a koukal na mě nervózným pohledem, přikývla jsem a čekala až bude pokračovat.
"Je to hrozně těžký vysvětlit a možná tomu ani nebudeš věřit ale když se citově k tobě jakkoli připoutám můžu ti ublížit... nevím jak to vysvětlit ani nevím jak se to spouští nebo jak to zastavit ale vím že nemůžu dovolit aby se něco takového stalo i tobě.,,

Dokončil svůj monolog a nervózně poklepával prsty na svých stehnech. Já na něj jen nevěřícně hleděla a nevěděla co říct.
Nemohla jsem tomu uvěřit.

"To je nějaký vtip že?,,

Řekla jsem konečně a zahleděla se do jeho modrých očí a doufala že si ze mě střílí.

" Kěžby by to byl vtip ale není, proto jsem se ti zkoušel vyhýbat ale nešlo to, a ani nejde... nevím jestli to zvládnu, nevím jestli zvládnu být bez tebe a už vůbec nevím jestli zvládnu být s tebou.,,

Dořekl a v jeho očích se třpitily slzy které chtěli ven ale on to nedopustil a dál je držel v sobě.

Přikývla jsem, zavřela oči a přála si aby se mi to jen zdálo abych se teď probudila ale když jsem oči znovu otevřela pořád se na mě díval uslzenýma očima.
Nevěděla jsem co dělat, dívala jsem se na koberec a po chvíli mlčení jsem mu řekla aby odešel, nic nenamítal jen se zvedl a bez slova odešel.

Aho ahoj, joo je to dlouho já vím ale buď nemám čas psát nebo chuť
Tak mě prosím omluvte a doufám že se vám tenhle díl alespoň trochu líbil.