závislost?

89 1 0
                                    

Ráno, když jsem se vzbudila cítila jsem se jak kdyby mě přejel parní válec. Tak jsem šla do koupelny a opravdu jsem i tak vypadala, vlasy do všech světových stran, obvroské kruhy pod očima a rudé oči od neustálého pláče.
Opláchla jsem si obličej a dala si make-up abych alespoň na chvíli vypadala jako člověk.
Pak jsem si ze skříně vytáhla černý džíny a bílé tričko a vydala se do školy.

A opět stál u schodů a čekal na mě když už jsem se chtěla radovat že jsem ho obešla aniž by si mě všiml, mě chytl za loket a tím mi nedovolil dál pokračovat v chůzi.
Koukala jsem před sebe a nevnímala že mě vůbec drží, pak ale vyslovil mé jméno a já se nuceně otočila a falešně se na něj usmála.
On taky vypadal jako by celou noc nespal, provinile se na mě podíval a sklopil pohled... samozřejmě nevěděl co říct, a já vlastně taky ne, takže jsme na sebe dobrou čtvrt hodinu koukali a mlčeli než promluvil:
''Zlobíš se? Kvůli tomu co jsem ti včera řekl...,,
V duchu jsem ho vraždila ale vlastně za to vůbec nemůže ikdyž pořád nevím co se vlastně děje...
''No... vlastě ani nevím proč bych se na tebe měla zlobit,,
Řekla jsem a v duchu si nadávala co jsem to vůbec vypustila z úst,
Jen se na mě nevěřícně podíval a sklopil pohled ke svým vanskám.
Chvíli mlčel až jsem si po chvíli všimla že si zapálil cigaretu a už vyfukoval kouř z plic.
Když uviděl můj pohled natáhl ke mě ruku s nabídnutou cigaretou, jen jsem zakývala hlavou na náznak že nepřipadá v úvahu.
Pak jsem se ho zeptala od kdy kouří a on mi odpověděl že po včerejšku to potřeboval, jen se na mě zašklebil a raději cigaretu zahodil.
A než začalo zvonit zapálil si ještě nejméně tři cigarety a vypadal že se každou chvíli sesype nebo omdlí.
Pak už konečně zazvonilo a já si oddychla že už tu s ním nemusím stát v trapném tichu, když už jsem ale stála u skříněk najednou ke mě doběhl Derek a nemohl popadnout dech, co to do něj jen vjelo? Usmála jsem se pro sebe a čekala co z něho vypadne.
''Mohly by jsme si po škole promluvit? Přijdu k tobě, pokud chceš...,,
Pak na mě mrkl a čekal co odpovím,
''Jo jasně... přijď ke mě řekněme v sedm?,,
Řekla jsem a nuceně se usmála.
Jen kývl na souhlas a hned zmizel ve své třídě no super a po škole další trapné ticho a promlouvání do duše pomyslela jsem si a vydala se do třídy.

Konečně oběd a dneska si dám něco tučnějšího, nandala jsem si kuře a brambory a vydala se ke stolu kde už čekala Jul a samozřejmě měla to samě co já, ona nikdy nebyla na zdravou výživu, tak jsme si povídali a já jí vyklopila že se dnes mám sejít s Derekem u mě doma, a hned jásala a už hledala nejlepší obchody na internetu které se zabývají nejkrásnějšími šaty, když jsem jí ale řekla že to bude vážná debata, zaklapla laptop a pustila se do kuřete a vražedně se na mě dívala.
Ale nemohla jsem jí odepřít aby přišla a trochu mě zkrášlila... když jí tim udělám radost.

A konečně jsem byla připravena seděla jsem na posteli a čekala až zazvoní... opět, ihned se mi vybavilo naše dalo by se říct rande, musela jsem se usmát nad tim jak krásný večer to byl.
Pak ale najednou jsem ho uviděla přicházet po chodníku až k naší příjezdové cestě, a opět měl mezi prsty cigaretu, pak si ji strčil do koutku úst a zapálil ji, vypadal k sežrání ikdyž mě štve že začal kouřit to mu pěkně vytmavým až přijde.

Tak jsem opět tady doufám že se vám tenhle příběh alespoň trochu líbí a omlouvám se že nevydávám tak často ale mám toho moc ve škole a když mám chvíli klidu chci si trošku oddychnout snad mě pochopíte.
Tak prosím zanechte koment ať vím jak se vám to líbí. ;)

original love ♥Kde žijí příběhy. Začni objevovat