Ballet dancer vs. boxer

Zpátky v ringu

Louis:

S Harrym jsme dojeli do Infinity, ani nevím co to bylo. Připomínalo mi to klub, ale když jsme vlězli dovnitř, samozřejmě zadním vchodem, kde to připomínalo sklad v podzemí. Okolo stěn vedly trubky asi s vodou a celkové to vypadalo ponuře. Bylo něco kolem čtyř a my vcházeli do místnosti na jejíž dveřích stál nápis 'šatna H.S.'. Harry otevřel dveře a my uviděli Liama, jak s někým telefonuje. Mě si asi ještě nevšiml, proto jsem toho využil a odskočil si. Pošeptal jsem Harrymu můj záměr a ten mi kývl a líbnul na tvář. Šel jsem se kouknout na místo dění, kde již nemalý dav skandoval. Bylo tady celkem dost lidí i nějaká televize a samí novináři. Nepozorovaně jsem vklouzl zase zpět k šatnám a všiml si, že dveře do Harryho šatny jsou lehce otevřené. Stoupl jsem si k nim a poslouchal. Jo, vím, že se to nemá a že přijdu do pekla, ale co když se baví o mě? ".....Liame, ty mi nerozumíš." "Moc dobře ti rozumím a říkám ne." "Nechápeš to, já ho miluju a chci jim to říct. Nemůžeš mi v tom bránit." "Harry, už jsme to probírali, co by o tobě řekli, až by jsi vyšel najevo, že jsi gay? Víš co by jsi tím spustil? Posral by sis celej život, celou kariéru. Prostě ne." "Liame, to mě nezajímá. Díky němu jsem si uvědomil, že nechci jen dostávat přes držku, ale chci být s ním a čekat na něj až přijde z práce a třeba jednou být doma s našimi dětmi." "Posloucháš se vůbec? Víš jak ujetě to zní?" "Já myslel, že mě budeš podporovat, sám jsi říkal, že za mnou budeš stát nejen jako trenér, ale i přítel." "Jo, ale o tom klukovi nic nevíš. Třeba to je nějaká děvka a chce z toho těžit a na-...." Už jsem to nevydržel a vpadl dovnitř. "Nejsem děvka, Liame!" "Lo-Louisi, kde se tady bereš? A co jsi to říkal?" "Slyšel jsem tě, jak o mě mluvíš." "Ale já nemlu- oh, ne, to teda ne. Řekni, že to není pravda." "Bohužel Liame a je to jeho rozhodnutí a ty to musíš respektovat." Křičel jsem na něj a snažil se držet na uzdě svoje slzy. Nedařilo se mi to a několik jich proklouzlo a kutálelo se po mých tvářích. Harry ke mě přiskočil a začal mi jednotlivé slzy slíbávat z lící. Nezajímalo ho, že na nás Liam kouká. Zajímal jsem ho jen já. "Neplakej, vyřeším to, hm?" Zašeptal mi. Přikývl jsem a koukl na Liama. "Louisi, řekni mi proč." "Proč? Protože to ty jsi mě s ním seznámil a věděl jsi, že se mi bude líbit. A protože ho miluju a nikdy se ho nechci vzdát, rozumíš i kdyby nám v tom měl stát celý svět. Nikdy." Zarazil jsem se, stejně jako všichni přítomní. "Miluješ? Až tě bude mít dost, odejde o dům dál a ty budeš jenom zničený." Řekl Liam trochu v klidu a se soucitem v očích. "To není pravda. Neznáš ho." "A ty snad ano? Jak dlouho se znáte? Tři dny? Louisi poslouchej se. Udělá to znovu, je to jenom hajzl co si užije, využije a odkopne. Dál ho to nezajímá. Chápeš to?" Plakal jsem a mé vzlyky se šířili teď tichou místností. Všichni mlčeli. "Loui, to není pravda. Ano, byl jsem takový, ale chci se změnit, kvůli tobě. Vzdal bych se všeho, co mám, jen aby jsme byli spolu." Harry měl už taky na krajíčku. Nevím čemu mám věřit. Chlapovi, kterého znám odmalička nebo klukovi, kterého miluju.

Koukal jsem na oba dva a pak jsem rychlostí vyběhl. Zastavil jsem se až u zadního vchodu. Otevřel jsem dveře a vyběhl do chladného podvečera. Za sebou jsem slyšel kroky, které se přibližovaly, ale nevnímal jsem je. Opřel jsem se o stěnu a svezl se podél ní. Nohy jsem si přitáhl k hrudi a na kolena jsem si položil hlavu. Plakal jsem. Bylo mi zle a nevěděl jsem, co mám dělat. Nemám tady ani auto, abych odjel. Nevnímal jsem okolí, proto, když na mě sáhly dvě silné paže, polekal jsem se. "Šššš, neplakej lásko, bude to dobré, slibuju." Koukl jsem se na něj a své ruce jsem omotal kolem jeho krku. "Ha-Harry? Je to pravda? To co říkal Liam." Harry se na mě koukl a přikývl. "Ale ne všechno. Je pravda, že jsem si užíval sexu na jednu noc, ale s tebou je to jiné. S tebou chci zůstat do konce života, rozumíš? Liam se mýlil. Tebe jako jediného miluju a nechi tě využít." "Ty mě miluješ?" "No jistě, jsi moje sluníčko a chci se vedle tebe probouzet každý den." "Ale já jsem baleťák." Fňukl jsem a snažil se mu to vymluvit. "No, alespoň jsi v posteli ohebný. A je mi jedno jestli jsi baleťák nebo cestář. Miluju tě jaký jsi ne proto čím jsi. I kdyby jsi neměl práci, miloval bych tě. Louisi, dej mi šanci, abych ti to mohl dokázat." Začal jsem plakat a Harry měl taky na krajíčku. Vrhl jsem se mu kolem krku a pošeptal mu do ucha. "Dobře..........Miluju tě." Harry se semnou zatočil a políbil mě. "Taky tě miluju. Půjdeme? Je tu zima a ty nemáš ani bundu." řikývl jsem. Harry otevřel dveře a vešel semnou v náručí dovnitř.