Ballet dancer vs. boxer

Odpočinek? To težko!

Takže zaprvé, chtěly by jsme se omluvit, ale díky škole nestíháme. Jo je to otřepaná výmluva, ale pravdivá. A taky nějak nebyla inspirace. Víkend byl krátký, jako pokaždé a týden moc nabitý. Takže ještě jednou se omlouváme a budeme se snažit, aby jsme přidávaly častěji.

Louis:

Skočil jsem do postele a Harry mě následoval. Ano, do postele skáču celkem často. A taky skáču všude, když jsem byl malý, byl jsem dost hyperaktivní a celkem mi to i zůstalo, takže ano, jsem jako čertík v krabičce. Koukl jsem se na Harryho a povzdechl si. "Co se stalo?" Koukal na mě nechápavě. "Ale nic, já jen, že za týden tohle všechno bude zase pryč. Myslím tím, že ty pojedeš pryč a já budu muset taky do prce, i když se mi tam ukrutně nechce." Zase jsem si povzdechl. "No ták, Loui. Víš, že až se vrátím, budeme zase jen a jen spolu, hmm?" "No jo, já vím, ale nejraději bych tě nikam nepustil a měl tě hezky na očích. Co já vím, kdo se tam bude kolem tebe motat." Dodal jsem. "Děláš si srandu? Já mám oči jenom pro tebe, zlato. Nechci nikoho jinýho, protože nikdo není jako ty. A ty jsi můj." Usmál se na mě a pohladil mě po líčku. Zaculil jsem se a skočil na něj. "Oh můj bože." Zasténal. "Promiň?" Harry se na mě bolestě koukl a potom mě povalil pod sebe. "Si myslíš, že nic nevydržím?" Uchechtl se. "Jo, bylo mi to divné, když máš břišáky tvrdší než kámen." Zasmáli jsem se oba a Harry uznal, že je to pravda. "Co kdyby jsem si zítra někam zašli?" Nechápavě jsem se na něj koukl. "A kam?" "Noo, mohli by jsme vynechat trénink a zajít si někam, já nevím." "Ty chceš vynechat trénink?" "No, myslel jsem, že by jsme šli na bazén? Nebo tak něco?" "Joo, ale já nemám plavky a taky tu je ještě jedna věc." Koukl se na mě a kývl hlavou, abych pokračoval dál. "No.....víš......já.....neumímplavat." Zamumlal jsem. "Loui, nerozumněl jsem ti, co jsi šíkal?" "Jáneumímplavat." Zase jsem zadrmolil a Hazz si na mě sedl obkročmo. Povytáhl obočí a čekal. "Já neumím plavat!" Vydechl jsem a koukal se po místnosti. No, měl bych už vymalovat, ne já, samozřejmě, ale nějací lidi, co si na to najmu, i když představa, že s Harrym malujeme, mi přijde celkem komická, ale proč ne, že? Alespoň bude sranda. "Jak jako neumíš plavat?" "Nikdy jsem nebyl ve vodě. Vlastně jo, byl, ale nikdy jsem se nenaučil plavat. Moje máma to brala jako zbytečný, teda, když byla doma a já nebyl s tátou nebo chůvou." Povzdechl jsem si. "Tak to napravíme." Usmál se a já se snažil taky o úsměv, ale místo toho jsem se divně zašklebil, až na mě Harry udělal vyděšenou grimasu.

Harry:

Je ráno a já balím do tašky ručníky, sprcháče a taky boty. Jediné co nám chybí jsou plavky. Louis si nervozně kouše nehty, když scházíme schody. "Louisi, přestaň si kousat nehty!" Okřikl jsem ho a on se na mě zamyšleně koukl. "Promiň." Zašeptal a dál mířil ke dveřím a vypadal u toho jako vězeň u převozu. "Co se ti stalo?" Louis na mě koukl a povzdechl si. "Mám strach. Bojím se, že se utopím a že se strapním, když neumím plavat. Vlastně mi to ani nechybí, víš co, zůstaneme doma a budeme lenošit." Usmál se na mě a začal si zouvat boty. "Hou hou hou chlapáku. Nikam nepůjdeš. Odpočinek? To těžko. Obvzlášť, když jsme ráno neměli trénink." Louis si povzdechne a znechuceně odkráčí k autu. "Ještě zajedeme do obchodu." Přikývl a sedl si na místo spolujezdce. Připásali jsem se a odjeli.

V obchodě jsme vybrali celkem slušivé plavky, pro nás oba a teď už míříme do kabinek, převléknout se. "Harry? Musím tam?" Koukl jsem se na něj a přikývl. "Ano!" Svěsil hlavu a poraženecky šel za mnou jako ocásek. Převlékli jsme se a po sprše jsme mířili do bazénu. Kupodivu tu byli jen asi čtyři lidé. "Slib mi, že mě budeš držet, ano? A že mě neutopíš." Přikývl jsem a čekal, až se uráčí jít do vody. Byla příjemně teplá a Louis se celou dobu ošíval a měl samé připomínky. Nakonec, když mu došly argumenty, proč do vody nejít, se odhodlal a vlezl do nejplitší vody. "No a jsem tady. Takže si klidně plav, já tě tady počkám a potom půjdeme domů." Ukázal rukou do dálky a já se zasmál a nesouhlasně zakroutil hlavou. "V žádným případě. Půjdeme hezky spolu. A já tě naučím plavat." Zazubil jsem se a Louis si povzdechl. "No, když to musí být." Došli jsme do hlubší vody a Loui mi drtil ruku. "Louisi, klid. Jo? Držím tě. A nehodlám tě pustit. Neutopíš se, ano?" Přikývl a když už měl vodu po ramena, chytil jsem ho a Louis zavřel oči a nafoukl tváře. "Co blbneš? Nejdeš pod vodu." Louis otevřel jedno oko a přesvědčil se.