Dirty Game

Část šestnáctá

V minulém díle - Ručníkem jsem si dousušil vlasy. Všechno jsem to vzal a šel pryč z koupelny. Došel jsem do obýváku, kde na pohovce seděl Majkl a ručník jsem hodil přes topení. Ostatní věci jsem složil a uklidil do tašky. Protáhl jsem se a sedl si vedle Majkla. "Promiň" Kouknul jsem na něj a myslel jsem, že se propadnu do země.

Vklidu jsem koukal na telku a pak jsem si všiml Reie,jak prošel a hodil ručník na topení. Nenápadně jsem ho sledoval. Pak si sedl vedle mě a omluvil se mi. "Za co se omlouváš tentokrát?" podíval jsem se na něj a oddechl. Nalil jsem si pití a čekal na jeho odpověď . Napil jsem se a zas jsem se na něj kouknul.

Co si o mě teď asi myslí. "Určitě jsem tu jen na obtíž. S ničím jsem ti zatím nepomohl, ani nic neudělal" Kouknul jsem na něj a potom sklopil pohled. Bylo mi trapně. "Musí být otravný, když si od tebe půjčuju věci a přitom ti lezu do skříně." Stále jsem koukal do země a čekal, co z něj vypadne.

Cože? Nechápavě jsem si to promítal v hlavě a vymýšlel smysluplnou větu. "Ty a na obtíž? To sotva a nikdy nebudeš. Pomáhat mi nemusíš,protože to zvládám sám a navíc jsi mi už pomohl s April." usmál jsem se. "Otravný to teda absolutně není a když mi lezeš do skříně mi taky nevadí. A navíc jsem ti to řekl. Kdyby jsi mě tu vadil či jiné už by jsi tu nebyl a jak bych mohl vyhodit někoho, koho mám tak rád a záleží mi na něm." heh? cože jsem to řekl? Najednou mi spadl kámen ze srdce a momentálně jsem se chtěl propadnout hluboko do země. Koukl jsem na něj a ihned ucukl pohledem. Podíval jsem se z okna,musel jsem být nejvíc rudej jak kdy jindy.Takže tohle bylo to,co mi nedalo a já si nemohl v klidu ani začudit? No..tak to byl nečekal.

Cože řekl? Sledoval jsem ho s tak trochu pootevřenou pusou. Pak jsem se oklepal a usmál. Byl roztomile načervenalej. Něco bych mu na to řekl, kdybych nebyl celej zaraženej a připadal si, jako kdybych někde ztratil hlasivky. Z přírodovědného hlediska nesmysl, za to z fyziky by to smysl asi dávalo. Pohnul jsem se, kleknul si a natočil se směrem k němu. Opatrně jsem ho chytl za bradu a jeho obličej nasměřoval k sobě. Když to tak bylo, dal jsem mu pusu. Alespoň, že tohle udělat můžu. Snad... Po chvíli, kdy jsem cítil, že budu rudej i já, jsem ho nechal a sedl si zas normálně. To sem tomu zas určitě dal.

Koukal jsem pořád z okna a nemínil jsem se hnout,teda dokud jsem neucítil pohyb směřující ke mě. Rei mě popadl za bradu a dal mi pusu,jak roztomilé.Pak mě nechal,ale to mi tak trochu nestačilo. Popadl jsem ho do náruče a nesl si ho do ložnice. Měl jsem pocit,že se zachvilku přestanu ovládat úplně.Položil jsem ho na postel a prohlídl jsem si ho. Vypadal z mého úhlu pohledu tak bezmocně. Musel..prostě musel jsem ho nechat. Otočil jsem se k němu zády a koukal před sebe. Nevěděl jsem ,co budu dělat,pokud se mě zmocní touha a já... no vy víte co. Stále jsem se neotáčel.

Trochu jsem nechápal. Posadil jsem se chytl ho za ruku. Nevím co po mě chce, ale já jsem pro každou blbost. (osobní věta Itori XD). Stále se neotáčel, což mě docela deptalo. Otočil jsem ho na sebe a kouknul na něj. "Seš pořád červenej". Kleknul jsem si, natáhl se k němu a jemně ho pohladil po tváři.

I když mě chytil za ruku,pořád jsem se neotočil. Ale to on už otočil mě a sledoval mě."Tos mě teda uklidnil" oddechl jsem a nechal se. Začal jsem ho lechtat a trochu jsem ho i přidržoval,aby to pako nespadlo a neublížilo si.Najednou přiběhla April a chtěla vědět,co se děje. Začla po mě poskakovat,ale já se nevzdával a lechtal ho dál.

Začal jsem se šíleně smát, až jsem měl slzy na krajìčku. "S..s..stačí, pro..sím." Všiml jsem si, že sem přiběhl i pes a zkoumal, co se děje.

Nechal jsem ho a usmál se. Pohladil jsem April a chytl ji do náruče a odnášel,schválně jsem ještě koukal na Reie,jestli nebude prostestovat a nechá mě odejít s psiskem pryč.