1. kapitola

70 6 4
                                    

Otevřu oči. Je neděle, 1.listopadu. Kouknu se na budík, který mám vedle postele, je 9:32. I přesto, že jsem pod peřinou, je mi zima, a to mi většinou nebývá. Posadím se v posteli a protáhnu si záda. Pak vstanu, a rozčešu si své dlouhé blonďaté vlasy, které jsou u konečků azurově modré. Všichni si myslí, že si vlasy barvím, ale mám je takové od.. od té doby, co jsem se stala peurou.

Peurové jsou lidé, kteří mají zvláštní schopnosti. Někteří umějí pracovat s ohněm, někteří se vzduchem, nebo vodou či ledem (jako já). Je nás jen 5 procent z celého lidstva.

***
Vezmu si na sebe tričko a legíny. Seběhnu schody do kuchyně, kde mi mamka vaří čaj a topinky. ,,Dobré ráno" pozdravím jí, a vezmu si hrnek čaje. Jakmile ho držím v ruce, z horkého čaje je kostka ledu. Sakra, řeknu si v duchu. ,, Mami, můžeš mi ho prosím rozmrazit? Já zapoměla, že je 1. listopadu" Každý listopad, když už je venku ošklivo, začíná moje peura sílit, a nedělá mi takový problém cokoli potáhnout jinovatkou.
Mamka přikývne, a poví ,,Nic se neděje, neuvědomila sis to, ale příště se ovládej." Strčí hrnek do mikrovlnky a zapne ji.

Tak, a je tu první díl, doufám že se líbí. Prosím nechte tady hvězdičku nebo komentář :)

Snowflake [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat